Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/71

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována

zájem posluchačstva a které by zároveň způsobily, že by snad někteří z nich si přáli vniknouti do věci hlouběji. Nebude to nic obsažného, víte, jenom jakési pouhé naznačení, že za tím vším jsou větší hlubiny. Budu se držeti přísně na uzdě a uvidím, zdali touto sebevládou dosáhnu poněkud příznivějšího výsledku.«

»A smím tam přijíti?« tázal jsem se chtivě.

»Nu zajisté,« odpověděl srdečně. Dovedl se chovati s nesmírnou vlídností, což bylo skoro stejně překonávající jako jeho prudkost. Jeho laskavý úsměv, když se jeho tváře náhle nadmuly jako dvě červená jablíčka mezi polozavřenýma očima a jeho silnými, černými vousy, byl opravdu podivuhodný. »Přijďte za všech okolností. Bude mi velikou útěchou, když budu věděti, že mám ve dvoraně spojence. Třeba že byl o věci tak nevědomý a nezdatný. Doufám, že bude přítomno velmi mnoho posluchačstva, neboť Waldron, ačkoliv jest naprostým podvodníkem, má v obecenstvu značné množství následovníků. A teď, pane Malone, si dovoluji podotknouti, že jsem vám věnoval skoro více času, než jsem zamýšlel. Jednotlivec si nesmí osobovati toho, co jest určeno celému světu. Budu se těšiti, když vás dnes večer spatřím při přednášce. Mezitím pochopíte, že z materiálu, který jsem vám svěřil, nesmí býti nic uveřejněno.«

»Avšak pan Mc. Ardle — můj šéfredaktor, víte — bude zvědav, co jsem zde činil.«

»Řekněte mu, co vám libo. Můžete mu mezi jiným říci, že pošle-li mi sem ještě někoho ji-