z výsledků výpravy vytěžili. (‚Hanba! Hanba!’) ‚Přednášející nechce nikoho urážeti. (‚Chcete!’ A poté přerušení.) ‚Podepření těchto podivuhodných báchorek bylo opravdu nejvýš chabé. Čím byly podepřeny? Nějakými fotografickými snímky. Jest snad možno, v tomto století, kdy manipulace s fotografiemi je tak dovedná, aby byl takový důkaz přijat? A co více? Slyšeli jsme jakousi povídku o vzletu a potom cestu po provaze, čímž byla vyloučena ukázka větších zvířat. Bylo to sice důmyslné, ale nikoliv přesvědčující. Slyšeli jsme, že lord John Roxton prohlašoval, že má lebku fororacha. Mohl bych pouze říci, že bych si přál tuto lebku viděti!’
»Lord John Roxton: ‚Nazývá mne ten chlap snad lhářem?’ (Vzrušení.)
»Předseda: ‚Prosím, aby byl zachován klid! Doktore Illingworthe, musím vás napomenouti, abyste přednesl svoje poznámky a skončil je a abyste sdělil svůj opravný dodatek.’
»Dr. Illingwordh: ‚Vaše Excellence, mám ještě mnohé na mysli, co bych řekl, avšak skláním se před vaši vůlí. Navrhuji tedy, aby bylo profesorovi Summerleeovi poděkováno za jeho zajímavou přednášku a aby byla věc považována za »nedokázanou«, a aby byla odevzdána nanovo většímu a možno-li spolehlivějšímu výboru badatelskému.’
Jest nemožno popsati zmatek, který povstal po tomto dodatku. Veliká část obecenstva projevila svoje rozhorlení proti takovému hanobení cestovatelů hlasitými výkřiky a voláním nesou-
