v určené hodině, ačkoliv návštěvy a návštěvníci každého druhu jsou mi nanejvýš protivní. Ohledně vaší domněnky, že bych snad mohl změniti svůj názor, přál bych si, abyste zvěděl, že není mým zvykem učiniti něco podobného po promyšleném vyjádření svých zralých názorů. Až mne navštívíte, ukážete laskavě obálku tohoto dopisu mému sluhovi, Austinovi, poněvadž jest jeho povinnosti chrániti mne v každém směru před dotěrnými bídáky, kteří se nazývají žurnalisty.
Váš
George Edward Challenger.«
Tak zněl dopis, který jsem hlasitě přečetl Henrymu Tarpovi, jenž přišel časně dolů, aby vyslechl výsledek mé odvážlivosti. Jeho jedinou poznámkou bylo: »Máme teď jeden nový lék, jmenuje se to ‚cuticura‘ nebo tak nějak, který jest lepší než arnika.[1]« Někteří lidé mívají takové zvláštní, humoristické názory.
Bylo skoro půl jedenácté, když jsem obdržel tuto zprávu, avšak drožka mne dovezla ještě včas k místu mého určení. Povoz zastavil před domem s imponujícím vchodem a jeho okna, opatřena těžkými záclonami, poukazovala zřejmě, že tento nebezpečný profesor jest boháčem. Dveře mi otevřel nějaký podivný suchý a sně-
- ↑ Arnica montana, po česku prha, jejíhož líhového výtažku bývalo dříve hojně používáno v ranhojičství. Pozn. překl.
