Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/261

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

právě pod opičím městem a jest to také místo, kde shazují svoje zajatce. Myslím, že jsou tam hromady koster, kdybychom se byli lépe podívali. Lidoopové mají nahoře jakési volné místo pro svoje slavnosti, ale nečiní při tom mnoho okolků. Ubožáci zajatci musili jeden po druhém seskakovati dolů a zábava lidoopů jest v tom, že se dívají, zdali se oběti rozbily na kusy, anebo zdali se nabodly na bambusy. Vzali nás k tomu abychom to viděli také a celý kmen se seřadil na pokraji skalin. Čtyři Indiáni skočili a bambusové kmeny je protknuli jako dráty na pletení kus másla. Není tedy divu, že jsme nalezli kostru ubohého Američana s vrostlým bambusem mezi jeho žebry. Bylo to děsně — ale bylo to zároveň ďábelsky zajímavé. Byli jsme jako očarováni, když jsme je viděli vrhati se dolů, třeba že jsme si při tom myslili, že na příště bude řada na nás, vstoupiti na skákací prkno.

»Ale nedošlo k tomu. Šest Indiánů si nechali pro příští den — alespoň tak jsem tomu rozuměl — avšak domnívám se, že jsme měli býti při této podívané předními osobami. Challenger tomu mohl ujíti, avšak Summerlee a já jsme byli na listině odsouzenců. Jejich řeč se skládá z polovice posuňků a nebylo příliš obtížné sledovati ji. Myslil jsem si tedy, že jest již svrchovaný čas, abychom se pokusili o útěk. Trochu jsem to vymyslil sám a měl jsem na mysli zcela jasně jednu nebo dvě věci. Vše záleželo na mně, neboť Summerlee byl nepotřebný a Challenger ne mnohem lepší. Kdykoliv se spolu setkali, po-