Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/67

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Nemyslím, že by tato záhada byla příliš temnou,« řekl profesor. »Zde jest možno jenom jediné vysvětlení. Jižní Amerika jest, jak jste snad slyšel, pevninou žulovou. V nějaké vzdálené době se událo na tomto jediném místě, uvnitř, jakési veliké, náhlé, sopečné zvednutí. Mohl bych poznamenati, že tyto skály jsou čedičové a že jsou tedy původu sopečného. Oblast, snad tak veliká, jako Sussex[1], byla v celku zdvižena se vším živým, co obsahovala, při čemž byla zároveň odříznuta kolmými skalami, tak tvrdými, že odporují každému zvětrání, od ostatní pevniny. A jaký je toho výsledek? Nu, obyčejné přírodní zákony byly zastaveny ve svých účincích. Různé překážky, které ve světě působí na zápas o bytí — které působí ve velkém — jsou tam vesměs buď změněny nebo odstraněny. Pozoroval jste, že stejně pterodactyl jako stegosaurus jsou z doby jurské a proto jsou to tvorové v životním vývoji velmi staří. Těmito podivuhodnými a náhodnými podmínkami se tam uměle zachovali.«

»Vaše důkazy jsou dojista důvodnými. Jest pouze třeba, abyste je předložil povolaným odborníkům.«

»Tak jsem se také domníval ve své prostotě,« řekl profesor hořce. »Mohu vám pouze říci, že tomu tak nebylo, že jsem se setkal při každém kroku s nevěrou, jež se rodila částečně z hlouposti a částečně ze žárlivosti. Není v mé

  1. Hrabství v Anglii. Pozn. překl.