Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/309

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena


týma a žlutýma očima. Kéž bych se dožil toho, abych viděl sploštělou, ohavnou lebku tohoto ptáka ve zvláštním výklenku mezi ostatními loveckými trofejemi v londýnském bytu našeho předního lovce. A konečně popíši také dojista toxodona, ohromné morče, deset stop dlouhé, s vyčnívajícími zuby jako dláta, které bylo zabito, když se napájelo za časného jitra na břehu jezerním.

Vše to jednoho dne popíši obšírněji a za těchto pohnutých dnů jsem si činil zběžné pozámky o překrásných letních večerech, když jsme lehávali, s hluboce modrou oblohou nad hlavami, v dobrém přátelství mezi vysokou travou u lesa a když jsme se divili podivnému ptactvu, jež nad námi poletovalo a neznámým, novým tvorům, kteří vylézali ze svých doupat, aby nás pozorovali, při čemž se nad námi skláněly větve keřů, obtížené chutným ovocem, a pod námi rostly podivné a krásné květiny. Anebo zase za dlouhých, měsícem osvětlených nocí, kdy jsme leželi u světélkujícího povrchu velikého jezera a pozorovali s podivením a hrůzou veliké čeřící se kruhy vzniklé po náhlém vyšplouchnutí některé fantastické obludy anebo zase zelenavý záblesk jevící se hluboko ve vodě, a náležející nějakému podivnému tvoru, žijícímu v žaláři temnoty. Takové jsou výjevy, jimiž se bude moje mysl a moje pero zaměstnávati podrobně některého budoucího dne.

Avšak, budete se tázati, k čemu nám prospěly tyto zkušenosti a tento průtah, když jsem