Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/283

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

týle, a druhá mně sevřela obličej. Vztýčil jsem ruce, abych si chrání hrdlo a v příštím okamžiku mně sklouzla ohromná tlapa po obličeji a chopila se mých prstů. Byl jsem s velikou lehkostí zvednut vzhůru a pak jsem cítil nesnesitelný tlak, nutící mne skláněti hlavu vždy dále a dále v zad, až bylo napětí šíjového obratle takové, že jsem ho již nemohl snésti. Smysly mne opouštěly, ale přece jen jsem trhal onu ruku a nutil jsem ji, aby pustila moji bradu. Pohleděv vzhůru, spatřil jsem strašlivou tvář, s chladnýma, neúprosnýma světle modrýma očima, které se mi dívaly do obličeje. V těchto děsných očích bylo něco hypnotického. A již jsem nemohl déle zápasiti. A když onen tvor cítil, že v jeho sevření ochabuji, objevily se na okamžik dva bílé tesáky a zaleskly se v koutcích jeho ničemné tlamy a jeho tlapy se svíraly ještě pevněji a tiskly moji bradu, nutíce ji stále vzhůru a zpět. Jakási řídká, ovální mlha se mi utvořila před očima a v uších mně zaznívaly stříbrné zvonky. Nejasně a jako v dálce jsem zaslechl třesk pušky a mdle jsem zpozoroval náraz když jsem spadl na zem, kde jsem zůstal ležeti beze smyslů a bez pohnutí.

Nabyl jsem vědomí, leže na zádech na trávě v našem útulku ve křovinách. Někdo přinesl z potoka vody a lord John mně jí pokropil hlavu, kdežto Challenger a Summerlee mne podporovali. Viděl jsem v jejich obličeji účastenství. Na okamžik jsem zahlédl za jejich vědeckými maskami jakýsi záblesk lidskosti. Bylo to spíše