Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/263

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

by je mohli z pomsty ihned odpraviti. Nemyslím, že by se dotkli Challengera. Avšak za Summerleea bych zodpovídati nechtěl. V každém případě by ho byli na útěku dostali. Tím jsem si jist. Proto jsem nechtěl věci zhoršiti a nechtěl jsem ho přemlouvati, aby prchl. Ale teď máme čestný závazek vrátiti se a buď je vyprostiti, anebo se se zvířaty vypořádati. Připravte se tedy na to, mladý příteli, neboť před večerem nám bude pokusiti se buď o jedno neb o druhé.«

Pokoušel jsem se napodobiti zde úryvkovité vypravování lorda Roxtona, jakož i jeho krátké a úsečné věty i jejich zpola humoristický a zpola neohrožený tón. Ale on byl opravdu rozeným vůdcem. Čím více nebezpečí rostlo, tím více rostla i jeho křepkost, jeho řeč se stávala úsečnější, jeho chladné oči se leskly žhavou živostí a jeho don quixotovská brada se ježila. Jeho láska k nebezpečí, jeho prudká náklonnost k dramatičnosti každého dobrodružství — tím prudší, čím byl více tísněn — jeho neodvratný názor, že každé nebezpečí života jest jakýmsi sportem, jakousi divokou hrou mezi vámi a osudem, při kteréžto hře byla smrt pokutou — to vše ho v takovýchto chvílích činilo druhem podivuhodným. Kdyby nebylo našich obav ohledně osudu obou profesorů, bylo by to skutečnou radostí vrhnouti se s takovýmto mužem do této záležitosti. Zvedali jsme se ze svého úkrytu v podrostu, když jsem náhle ucítil jeho uchopení za paži.