Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/24

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


někdo počal vytýkati jisté chyby a on se ihned uzavřel jako ústřice. Událo se něco podivuhodného — anebo jest onen muž králem všech lhářů — což jest názorem pravděpodobnějším. Měl několik pokažených fotografií, o nichž se pravilo, že jsou padělaně. Stal se tak nedůtklivým, že útočí na každého, kdo se ho na něco otáže a zpravodaje shazuje se schodů. Dle mého mínění to je vraždychtivý šílenec, který myslí, že jest pronásledován a při tom má jakýsi sklon ke vědě. Takový jest tento muž, pane Malone. A teď běžte a pokuste se vytlouci z něj něco. Jste dosti silný a velký, abyste se sám ochránil. Ostatně jste chráněn. Znáte přece zákon o zodpovědnosti zaměstnavatele.«

Jeho šklebící se, rudý obličej se poznovu proměnil v růžový ovál jeho lebky, ovroubený skoupým chmýřím vlasů a rozmluva byla ukončena.

Kráčel jsem naproti, ke klubu »Divokých«, ale místo abych tam byl vešel, opřel jsem se o zábradlí na terase Adelphi a díval jsem se dlouho a zamyšleně na hnědou a olejnatou řeku. Na volném vzduchu dovedu vždycky přemýšleti mnohem zdravěji a jasněji. Vyňav seznam hrdinských činů profesora Challengera, četl jsem je pod elektrickou lampou. A tu jsem měl nápad, který nemohu nazvati jinak než vnuknutím. Jako žurnalista jsem si byl jist, z toho, co jsem vyzvěděl, že nemohu nikdy doufati, že by se mi podařilo vstoupiti do nějakých styků s tímto svárlivým profesorem. Ale ony obžalo-