Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/236

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

života. Někdy to byly pouhé kruhy nebo čeření vody, někdy záblesk nějaké veliké ryby se stříbrnými boky, jež se vymrštila do vzduchu a jindy zase ohnutý, břidlicovitě šedý hřbet nějakého plovoucího netvora. Také jsem spatřil na jedné žluté písčině jakéhos tvora, podobného veliké labuti s nemotorným tělem a s dlouhým, ohýbajícím se krkem, batolícího se na pokraji vody. Náhle se však vrhl do jezera a po nějakou dobu jsem viděl jeho zahnutý krk a vymršťující se hlavu, jak se mihaly nad vodou. Potom se zvíře ponořilo a již jsem ho nespatřil.

Ale záhy byla moje pozornost připoutána od těchto vzdálených věcí ku předmětům bližším a k tomu, co se dělo u mých nohou. Dvě zvířata podobná velikým pásovcům, přišla k napajedlu a posadila se na okraji vody, při čemž jejich dlouhé, mrštné jazyky se mihaly jako rudé stuhy, jak vodu chlemtala. Obrovský jelen s rozvětvenými parohy, nádherný tvor, který kráčel jako král, přišel pak k vodě s laní a dvěma kolouchy a napájel se vedle pásovců. Nikde na zemi nežijí již takoví jeleni, neboť sobi a losi, které jsem viděl, by mu sotva dosahovali k ramenům. Náhle však výstražné zařičel a zmizel se svojí rodinou v rákosí a také pásovci se uchýlili někam do úkrytu. A teď přicházela stezkou nějaká nová, nejvýš ohyzdná nestvůra.

Na okamžik jsem se divil, kde že jsem viděl tuto netvárnou obludu, tento ohnutý hřbet s trojhrannými třásněmi, táhnoucími se po zádech, a tuto zvláštní ptačí hlavu, již držel blíz-