k ní šwagrowá, a oznamujíc rozkaz manželůw poroučí ať se k smrti hotowí.
Dobře wěděla Bondanka, že to není poručení manželowo, ale co si měla počíti samojediná proti dawu rozháraného lidu, který se již do swětnice dral, by ukrutnou čarodějnici spatřil. Znamením prosila ještě, by jí nechala šwagrowá jen asi sedm stehů došít, které na rukáwu chyběly, ale ani to jí dowoleno nebylo. Složila tedy košili k druhým a wzdychla „Mojí ubozí bratříčkowé, já úlohu skončila, a kdež jste wy?“
W tom okamžení strhl se hrozný šumot, lid se rozstoupil a sedm krkawců přilítlo, nesouce na swých křídlech hezounké dětátko, které Bohdance do náručí složili.
„Zde, drahá sestro, sme se ti poněkud odsloužili a nyní nám honem košile přehoď!“ Tak řekl nejstarší bratr.
Radostí opojena wzala košile, a jednu po druhé na bratry hodila. W tom okamžení se udělali z nich statní mužowé a mládenci, jen tomu nejmladšímu Jarosláwkowi zůstalo na rameně sedm pírek, proto že nemohla sestra těch sedm stehů došit.
W nejwětší radosti zaklepou na dwoře koňská kopyta, a w okamžení na to objímá Bohdanka swého
