Stránka:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 7 - 1848.djvu/19

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

a tak upřímně se k ní stawěla, že ta lsti a ouskoky neznající duše jí uwěřila. Když docházel již čas, dostal pán od přítele list, aby mu w jedné při nápomocen byl, a na několik dní ho nawštíwil. Nerad opustil w tu dobu swoji drahou Bohdanku, ale nemohl to příteli odepřít. I přikázal přísně swé sestře, jak mile se co přihodí, at w okamžení rychlého posla k němu pošle. Ta slíbila že tu nejwětší opatrnost a bedliwost we wšem míti bude, a bratr rozloučiw se s milowanou chotí odejel pryč.

Za tři dni po jeho odjezdu porodila Bohdanka synáčka. Žádný ji neopatrowal, než šwagrowá. Jak se dítě narodilo, zacpala mu ústa, zaobalila do plenky a pustila oknem. Na místo jeho podstrčila kotě. Bylo to owšem hrozné leknutí pro matku, a ta nejbolestnější rána, která ji trefit mohla. Ale co měla říci? Žádný nebyl u ní, nikdo newěděl, zdali to prawda či neprawda, a tudy musela mlčet, ač tušila že to není možná, aby ji Pánbůh tak zkoušel. Šwagrowá ale toho okamžení list bratrowi napsala, a nejen že nešťastný porod manželčin wylíčila, ale i hroznou lež si wymyslila, že totiž jakýsi diwný muž u postele se octl, a když Bohdanku objal, že se též w oškliwou ženu proměnila, a s ním w neznámé řeči