Stránka:Bible kralická (1918).pdf/547

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


Žalm CXXI.

V tomto žalmu prorok svatý učí, že jest daremní věc pomoci hledati jinde kdekoli, néž v Hospodinu samém; tu že jest jistá vždycky, čehož i užitky ukazuje.

1 Píseň stupňů.
Pozdvihuji [1] očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc. 2 Pomoc má [2] jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi. 3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj. 4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele. 5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici. 6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci. 7 Hospodin tě [3] ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé. 8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

  1. Žalm.123,1.
  2. Žalm.124,8.
  3. Žalm.54,6.

Žalm CXXII.

David radost z toho maje, že v Jeruzalémě pocta Boží i řád dobrý vzdělán jest, 6. napomíná lidu, aby se za to město modlili, 8. i sám e za ně modlí.

1 Píseň stupňů, Davidova.
Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova, 2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme. 3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile [1] vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen. 4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo. 5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova. 6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují. 7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých. 8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě. 9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu [2] tvého dobrého hledati.

  1. 2 Par.6,6.
  2. Neh.2,10.

Žalm CXXIII.

Církev ssoužená k Bohu se utíkaje, 3. sobě milosti, 4. a nepřátelům pomsty žádá.

1 Píseň stupňů.
K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš. 2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak [1] oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi. 3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni. 4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.

  1. 2 Par.20,12.

Žalm CXXIV.

David napomíná lidu Božího, aby to vyznávali, že je Bůh sám před nepřátely ochránil, a jak by měli za to Bohu děkovati, učí.

1 Píseň stupňů, Davidova.
Byť Hospodina [1] s námi nebylo, rciž nyní, Izraeli, 2 Byť Hospodina s námi nebylo, když lidé povstali proti nám: 3 Tehdáž by nás byli za živa sehltili v rozpálení hněvu svého proti nám; 4 Tehdáž by nás byly [2] přikvačily vody, proud zachvátil by byl duši naši; 5 Tehdáž zachvátily by byly duši naši ty vody zduté. 6 Požehnaný Hospodin, kterýž nás nevydal v loupež zubům jejich. 7 Duše naše jako ptáče [3] znikla osídla ptáčníků; osídlo se ztrhalo, i vynikli jsme. 8 Pomoc [4] naše jest ve jménu Hospodinovu, kterýž [5] učinil nebe i zemi.

  1. Žalm.94,17.
  2. Žalm.69,16.
  3. Přísl.6,5.
  4. Žalm.121,2.
  5. 1 Mojž.1,1. Žalm.146,6.

Žalm CXXV.

Mluvě prorok o přítomnosti Boží a chránění církve proti bezbožným, 4. dobrým dobrého, a zlým zlého od Boha žádá.

1 Píseň stupňů.
Ti, kteříž doufají v Hospodina, podobni jsou k hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává. 2 Okolo Jeruzaléma jsou hory, Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky. 3 Neboť nebude státi sceptrum bezbožníků nad losem spravedlivých, aby nevztáhli spravedliví k nepravosti rukou svých. 4 Dobře učiň, Hospodine, dobrým, a těm, kteříž jsou upřímého srdce. 5 Ty pak, kteříž se uchylují k cestám svým křivým, zapudiž Hospodin s činiteli nepravosti. [1] Pokoj přijdiž na Izraele.

  1. Žalm.128,6. Gal.6,16.