Stránka:Bible kralická (1918).pdf/541

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

led, a matku veselící se z dítek. Halelujah.

    1 Mojž.21,2. 1 Sam.1,20.

Žalm CXIV.

Věcí a zázraků některých při vyvedení z Egypta stalých 5. mistrovské skrz otázku a odpověd na ni ke cti Pánu Bohu připomenutí.

1 Když vycházel Izrael z [1] Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího, 2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho. 3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil. 4 Hory [2] poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata. 5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil? 6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata? 7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova, 8 Kterýž obrací i tu [3] skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.

  1. 2 Mojž.12,41. Žalm.105,23.
  2. 2 Mojž.19,18.
  3. 2 Mojž.17,6.

Žalm CXV.

Církev od Boha pro slávu jeho vysvobození sobě žádá, 4. modl i modlářů marnost ukazuje, 9. pobožným k víře slouží, 17. a že lidé, dokud živi jsou, Bohu sloužiti mají, učí.

1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou. 2 Proč mají říkati pohané: [1] Kdež jest nyní Bůh jejich? 3 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, [2] což se mu líbí. 4 Modly [3] pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských. 5 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí. 6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí. 7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým. 8 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají. 9 Izraeli, [4] doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest. 10 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a [5] štítem takových on jest. 11 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest. 12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu. 13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým. 14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše. 15 Požehnaní [6] vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi. 16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským. 17 Ne [7] mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení, 18 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.

  1. Žalm.42,4.11.
  2. Žalm.135,6.
  3. Žalm.135,15.
  4. Žalm.131,3.
  5. Žalm.3,4.
  6. 1 Mojž.26,29.
  7. Žalm.6,6.

Žalm CXVI.

David děkuje Bohu, že ho vysvobodil z rukou Saulových, 3. dotýkaje, v jakých těžkostech i jaký jeho způsob v nich byl, 12. a za tím svou vděčnost k Bohu osvědčuje.

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá [1] hlas můj a pokorné modlitby mé. 2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých. 3 Obklíčilyť [2] mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. 4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó [3] Hospodine, vysvoboď duši mou. 5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý. 6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi. 7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj. 8 Nebo jsi [4] vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí. 9 Ustavičně [5] choditi budu před Hospodinem v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, [6] protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený. 11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký [7] člověk jest lhář. 12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná? 13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 14 Sliby [8] své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho. 15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.

  1. Žalm.66,19.
  2. Žalm.18,6.
  3. Mat.26,39.
  4. Žalm.56,14.
  5. 1 Mojž.17,1.
  6. 2 Kor.4,13.
  7. Řím.3,4.
  8. Žalm.22,26.