Stránka:Bible kralická (1918).pdf/539

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

6 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. 7 Ať jsou [1] vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne. 8 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím. 9 Můjť jest [2] Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj. 10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu. 11 Kdo mne [3] uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země? 12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, [4] a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi? 13 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. 14 V Bohu [5] udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.

  1. Žalm.60,7.
  2. Žalm.60,9.10.
  3. Žalm.60,11.
  4. Žalm.44,10.
  5. Žalm.60,14.

Žalm CIX.

David osočen jsa u krále, Bohu toho touží, 6. sokům, 9. jejich rodu, 13. jménu, 14. i duši 16. z slušné příčiny zlořečí, 21. sobě spasení 27. pro Boží slávu žádá, 30. i vděčnost za ně připovídá.

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše. 2 Nebo ústa [1] nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým. 3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně [2] modlíval. 5 Odplacují [3] se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 6 Postav nad ním bezbožníka, [4] a protivník ať mu stojí po pravici. 7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 8 Budiž dnů jeho málo, a [5] úřad jeho vezmi jiný. 9 Buďtež [6] děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 13 Potomci jeho [7] z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 14 Přijdiž na pamět [8] nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a [9] mluvícím zlé věci proti duši mé. 21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 23 Jako [10] stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 24 Kolena má [11] klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, [12] potřásají hlavami svými. 26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 28 Nechť oni jakkoli [13] zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 30 Slaviti [14] budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

  1. Žalm.52,4.5.6.
  2. Žalm.69,14.
  3. Žalm.35,12.
  4. Zach.3,1.
  5. Skutk.1,20.
  6. 5 Mojž.28,32.
  7. Žalm.21,11.
  8. 2 Mojž.20,5.
  9. v.3.
  10. Job 14,2. Žalm.144,4.
  11. Žalm.31,11.
  12. Mat.27,39.
  13. Mat.5,44. 1 Kor.4,12.13.
  14. Žalm.22,28.