Stránka:Bible kralická (1918).pdf/537

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

schlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti. 10 A tak [1] zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele. 11 V tom přikryly [2] vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich. 12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho, 13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho; 14 Ale jati jsouce [3] žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách. 15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich. 16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu, 17 Otevřevši se [4] země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu. 18 A roznícen byl [5] oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky. 19 Udělali [6] i tele na Orébě, a skláněli se slitině. 20 A změnivše [7] slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu, 21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě. 22 A [8] předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém. 23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil. 24 Za tím [9] zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho. 25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova. 26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti, 27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí. 28 Spřáhli se také byli [10] s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch. 29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána, 30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta. 31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky. 32 Opět ho [11] byli popudili při vodách sváru, až se i [12] Mojžíšovi zle stalo pro ně. 33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými. 34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl [13] Hospodin poručil, 35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich, 36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem. 37 Obětovali [14] zajisté syny své a dcery své ďáblům. 38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami. 39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými. 40 Protož [15] rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své. 41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli, 42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich. 43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou. 44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich. 45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých, 46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi. 47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, [16] a chlubili se v chvále tvé. 48 Požehnaný [17] Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.

    2 Mojž.14,21.

  1. Luk.1,71.
  2. 2 Mojž.14,28.
  3. 2 Mojž.17,2. 1 Kor.10,6.
  4. 4 Mojž. 16,31.
  5. 4 Mojž.16,35.
  6. 2 Mojž.32,4.
  7. Řím.1,23.
  8. Žalm.105,27.
  9. 4 Mojž.14,2.
  10. 4 Mojž.25,3.
  11. 2 Mojž.17,3.
  12. 4 Mojž.20,3.12.
  13. 5 Mojž.7,1.2;12,2.3.
  14. 2 Mojž.18,21. 5 Mojž.32,17.
  15. Soud.2,14.
  16. 1 Par.16,35.
  17. Žalm.72,18. Luk.1,68.

Žalm CVII.

1 Oslavujte [1] Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

  1. Žalm.106,1.