vln mořských mnohem [1] silnější jest na výsostech Hospodin.
5 Svědectví tvá jsou velmi [2] jistá, domu tvému ušlechtilá svatost, Hospodine, až na věky.
Žalm XCIV.
Prorok Boha prosí, aby domácí lidu svého tyrany strestal; 8. jimž domlouvaje, proto že Božího řízení zapírali, 12. pobožné utištěné nadíle sliby, nadíle příkladem svým v doufání ustavuje a těší.
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Zdvihni se, [1] ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 Žváti a [2] hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Vdovy [3] a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 Říkajíce: Nehledíť [4] na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Zdali ten, jenž [5] učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil [6] oko, zdali nespatří?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou [7] pouhá marnost.
12 Blahoslavený [8] jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá [9] potěšování obveselovala duši mou.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Onť [10] obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
- ↑ Žalm.7,12.
- ↑ Žalm.31,19.
- ↑ Ezech.22,7.
- ↑ Žalm.10,11.
- ↑ Přísl.20,12.
- ↑ Žalm.11,4.
- ↑ 1 Kor.3,20.
- ↑ Přísl.3,12.
- ↑ 2 Kor.1,4.5.
- ↑ Žalm.55,24.
Žalm XCV.
David církve k pravé poctě 7. a poslušenství Boha napomíná, jakož smlouvou s ním učiněnou, tak i předků příklady.
1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
2 Předejděme oblíčej jeho [1] s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král [2] veliký nade všecky bohy,
4 V jehož [3] rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
6 Poďte, [4] sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
7 Onť jest zajisté [5] Bůh náš, a my jsme lid [6] pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes [7] uslyšíte-li hlas jeho,
8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
9 Kdežto [8] pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
10 Za [9] čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
11 Jimž jsem [10] přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
- ↑ Žalm.100,2.
- ↑ Žalm.96,4.
- ↑ Žalm.50,10.
- ↑ Žalm.132,7.
- ↑ Žalm.100,3.
- ↑ Jan.10,12.
- ↑ Žid.3,7.
- ↑ 2 Mojž.17,2.7. Žid.3,17.
- ↑ 4 Mojž.14,34.
- ↑ 4 Mojž.14,23.
Žalm XCVI.
Prorok věřících ponouká, aby Boha chválili, 4. předkládaje jeho důstojnost 10. a království neskonalé, 13. kteréž Synu Božímu v příchodu jeho v ruce uvedeno býti mělo.
