vln mořských mnohem [1] silnější jest na výsostech Hospodin. 5 Svědectví tvá jsou velmi [2] jistá, domu tvému ušlechtilá svatost, Hospodine, až na věky.
Žalm XCIV.
Prorok Boha prosí, aby domácí lidu svého tyrany strestal; 8. jimž domlouvaje, proto že Božího řízení zapírali, 12. pobožné utištěné nadíle sliby, nadíle příkladem svým v doufání ustavuje a těší.
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se. 2 Zdvihni se, [1] ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným. 3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati, 4 Žváti a [2] hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti? 5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati? 6 Vdovy [3] a příchozí mordovati, a sirotky hubiti, 7 Říkajíce: Nehledíť [4] na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův? 8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte? 9 Zdali ten, jenž [5] učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil [6] oko, zdali nespatří? 10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění? 11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou [7] pouhá marnost. 12 Blahoslavený [8] jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ. 13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma. 14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá, 15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce. 16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost? 17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení. 18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne. 19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá [9] potěšování obveselovala duši mou. 20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost, 21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují? 22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého. 23 Onť [10] obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
- ↑ Žalm.7,12.
- ↑ Žalm.31,19.
- ↑ Ezech.22,7.
- ↑ Žalm.10,11.
- ↑ Přísl.20,12.
- ↑ Žalm.11,4.
- ↑ 1 Kor.3,20.
- ↑ Přísl.3,12.
- ↑ 2 Kor.1,4.5.
- ↑ Žalm.55,24.
Žalm XCV.
David církve k pravé poctě 7. a poslušenství Boha napomíná, jakož smlouvou s ním učiněnou, tak i předků příklady.
1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho. 2 Předejděme oblíčej jeho [1] s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu. 3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král [2] veliký nade všecky bohy, 4 V jehož [3] rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou. 5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly. 6 Poďte, [4] sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším. 7 Onť jest zajisté [5] Bůh náš, a my jsme lid [6] pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes [7] uslyšíte-li hlas jeho, 8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti, 9 Kdežto [8] pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé. 10 Za [9] čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých. 11 Jimž jsem [10] přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
- ↑ Žalm.100,2.
- ↑ Žalm.96,4.
- ↑ Žalm.50,10.
- ↑ Žalm.132,7.
- ↑ Žalm.100,3.
- ↑ Jan.10,12.
- ↑ Žid.3,7.
- ↑ 2 Mojž.17,2.7. Žid.3,17.
- ↑ 4 Mojž.14,34.
- ↑ 4 Mojž.14,23.
Žalm XCVI.
Prorok věřících ponouká, aby Boha chválili, 4. předkládaje jeho důstojnost 10. a království neskonalé, 13. kteréž Synu Božímu v příchodu jeho v ruce uvedeno býti mělo.
