a zbiv všecko pohlaví mužské v něm, pobral kořisti jeho a vypálil je ohněm. 36 Odtud odtrhna dobyl Ezebon, Maged, Bozor, a jiných měst Galádských. 37 Po těchto pak věcech [1] sebral Timoteus vojsko jiné a položil se proti Ráfon za řekou. 38 Protož poslal Judas, aby shlédli to vojsko, kteřížto oznámili jemu řkouce: Shromáždili se k nim všickni národové, kteříž jsou vůkol nás, vojsko převelmi veliké. 39 Ano i Arabští najati sou na pomoc jim, a položili se za řekou, hotovi jsouce přitáhnouti proti tobě k boji. Tedy vytáhl Judas proti nim. 40 Řekl pak Tymoteus knížatům vojska svého, když se přiblíží Judas a vojsko jeho k řece tekuté, přepraví-li se k nám prvé, nebudeme moci ostáti proti němu, nebo jistotně zmocní se nás; 41 pakli se lekati bude a položí se za potokem, přeplavíme se k němu a zmocníme se ho. 42 Když se pak přiblížil Judas k řece tekuté, postavil písaře toho lidu u řeky a přikázal jim řka: Nedopouštějte se žádnému člověku položiti, ale nechť táhnou všickni k boji. 43 Takž přeplavil se proti nim nejprve a všecken lid jeho za ním; i potříni jsou před oblíčejem jeho všickni ti pohané, tak že shodivše zbroj svou, utekli do chrámu v Karnaim. 44 [Judští] pak dobyvše města, zapálili ten Chrám ohněm se vším což bylo v něm. A tak vyvráceno jest Karnaim, aniž mohli více ostáti před oblíčejem Judovým. 45 I shromáždil Judas všecky Izraelské, kteříž byli v zemi Galád, od malého až do velikého, i manželky jejich i dítky s nábytkem, vojsko velmi veliké, aby šli do země Judské. 46 Když pak přišli až k Efron [2] (kteréžto město jest na cestě, veliké a hražené velmi, jemuž nebylo lze vyhnouti na pravo ani na levo, ale prostředkem jeho jíti se musilo), 47 tedy zavřeli se měšťané, 48 a zaváleli brány kamením. 49 I poslal k nim Judas slovy pokojnými řka: 50 [3] Nechť projdu skrze zemi tvou, abychom šli do země své, a žádný neublíží vám, toliko pěšky půjdeme; ale nechtěli otevříti jemu. 51 Protož poručil Judas provolati v vojště, aby šturmoval každý k tomu místu, proti kterémuž stojí. I lezli k šturmu muží toho vojska a dobývali města celý ten den a celou noc, až i dáno jest město v ruce jeho. 52 Kdežto zhubil všecko pohlaví mužské ostrostí meče a z gruntu je vyvrátil, a pobrav kořisti jeho šel skrze město po zbitých. I přepravili se přes Jordán na pole veliké proti Betsan. 53 Judas pak veda ty kteříž zzadu zůstávali, napomínal lidu na té vší cestě, až přišli do země Judské. 54 Potom vstoupili na horu Sion s veselím a s radostí, a obětovali zápaly, protože nepadl z nich žádný, až i navrátili se v pokoji. 55 V těch pak dnech, v nichž byl Judas a Jonatan v zemi Galád a Šimon bratr jeho v Galilei proti Ptolemaidě, 56 Jozefovi se nepodařilo jeho usilování. uslyšev Jozef syn Zachariášův a Azariáš, knížata [ostatního] vojska, o zmužilosti [jejich] a boji kterýž vykonali, řekli: 57 Dobuďme i my sobě jména a potáhněme k boji proti pohanům kteříž jsou vůkol nás. 58 A tak ponukše mužů bojovných, kteréž měli při sobě, táhli k Jamnii. 59 Ale když vytáhl Gorgiáš z města a muží jeho vstříc jim k boji, 60 tedy Jozef dal se v utíkání, a honěni jsou až ku pomezím Judským; i padlo v ten den z lidu Izraelského do dvou tisíc mužů; tak veliká se stala porážka v lidu Izraelském, 61 protože neuposlechli Judy a bratří jeho, domnívavše se, že zmužilosti dokáží. 62 Ti zajisté nebyli z semene mužů těch, skrze jejichž ruku dáno jest vysvobození Izraelovi. 63 Judas s bratřími svými učiněn slavný. Muž pak ten Judas a bratří jeho oslaveni jsou velice přede vším Izraelem a přede všemi národy, kdež slyšáno bylo o jménu jejich, 64 kteřížto shromažďovali se k nim, vychvalujíce je. 65 Potom vytáhna Judas a bratří jeho k boji proti synům Ezau do země polední, dobyl Chebronu a městeček jeho, 66 a pobořiv pevnost jeho, a věže jeho vypáliv vůkol, odtrhl aby táhl do země cizozemců; i táhl skrze Samaři. 67 V kterýžto den padli kněží z měst chtěvše zmužilosti dokázati, vytáhli k boji všetečně. 68 I uhnul se Judas k Azotu [do] země cizozemců, a po-
