vosti; 50 Protož nyní dítky zasazujte se horlivě o zákon a vynaložte duše své pro smlouvu otců vašich. 51 Pamatujte na skutky otců našich, kteréž činili za věku svého, a důjdete slávy veliké a jména věčného. 52 Zdali není Abraham nalezen v pokušení věrný? [1] Což počteno jemu za spravedlnost. 53 [2] Jozef v čas ssoužení svého ostříhal přikázaní, pročež učiněn pánem Egypta. 54 [3] Fines otec náš, když velice horlil, vzal smlouvu kněžství věčného. 55 Jozue naplniv rozkaz, [4] učiněn soudcím v Izraeli. 56 [5] Kálef vydav svědectví před shromážděním, vzal dědictví země. 57 [6] David pro své milosrdenství dědičně obdržel trůn království věčného; 58 [7] Eliáš velice horliv příčinou zákona, vzat jest do nebe. 59 [8] Ananiáš, Azariáš, Mizael, byvše věřící, vysvobozeni jsou z plamene. 60 [9] Daniel pro svou upřímnost vychvácen jest z úst lvů. 61 A tak myslí přeběhnouce rodinu po rodině, naleznete, že všickni kteříž naději složili v Bohu, neumdlévají. 62 Protož řečí muže hříšníka nebojte se; nebo sláva jeho do lejn, a do červu [se dostane]. 63 Dnes se povyšuje, ale zítra nebude nalezen; nebo navrátí se do prachu svého a přemyšlování jeho zahyne. 64 Protož vy dítky posilňte se a zmužile sobě počínejte při zákonu, nebo skrze něj oslaveni budete. 65 Ay teď Šimon bratr váš, vím, že jest muž velmi rozumný, toho poslouchejte po všecky dny, onť bude vašim otcem. 66 Judas pak Machabeus, kterýž jest udatný v síle hned od mladosti své, ten bude vašeho vojska hejtmanem, abyste boj vedli za lid. 67 A připojte k sobě všecky činitele zákona a pomstěte křivdy lidu svého. 68 Odplaťte rovným za rovné těm pohanům a mějte pozor na přikázání zákona. 69 Matatyšovo dokonání, i pochování. Tedy požehnav jich, přiložen jest k otcům svým. 70 Umřel pak stého čtyřidcátého léta a pochovali ho synové jeho v hrobích otců svých v Modin, a kvílili nad ním všickni Izraelští velice.
- ↑ Gen. 15.6. Řím. 4.22. Gal. 30.6.
- ↑ Gen. 39.10. Item 41.37.
- ↑ Num. 25.7.
- ↑ Jozu. 1.2.10. Etius. 46.1.
- ↑ Num. 13.32. Item 14.14. Jozue 14.+.
- ↑ 2Kra. 2.4.
- ↑ 4Krá. 2.11.
- ↑ Dan. 3.19.
- ↑ Dan. 6.22. V přídavcích k Dan. kap. 14.30.
Kapitola III. Vítězství Judovo nad Apolloniem 13. i Seronem. Nebezpečenství nastalé Židům. 44. I modlitba jejich.
1 Tedy povstal Judas kterýž sloul Machabeus, syn jeho, místo něho. 2 I pomáhali jemu všickni bratří jeho a všickni kteřížkoli přidrželi se otce jeho, takž boj vedli za Izraele s veselím. 3 Ten rozšiřoval slávu lidu svého a oblek pancíř jako obr, a vezma na sebe nástroje své válečné, boje vedl, obhajuje táboru mečem. 4 A podoben byl lvu v skutcích svých a jako lvíče řvoucí k lovení, 5 [1]Sháněl se po nepravých vyšlakovav je, a ty, kteříž bouřili lid jeho, pálil; 6 tak že chřadli nepraví bojíce se jeho a všickni činitelé nepravosti kormoutili se; nebo dařilo se vysvobozování skrze ruku jeho. 7 I přivedl k hořekování krále mnohé, ale obveselil Jákoba skutky svými. Protož až na věčnost památka jeho jest požehnaná. 8 A táhna po městech Judských, plénil bezbožné z nich a odvrátil hněv od Izraele; 9 A slovutný byl až na kraj země, a shromažďoval ty, kteříž hynuli. 10 Pročež shromáždil Apolonius národy, a z Samaří vojsko veliké, aby bojoval proti Izraelovi. 11 Ale zvěděv Judas, vytáhl jemu vstříc a porazil jej, i zabil jej; tedy padlo raněných mnoho, ostatní pak zutíkali.12 Jejichž kořisti pobral, ano i meč Apoloniův vzal Judas a bojoval jím po všecky dny. 13 Uslyšev pak Seron, hejtman vojska syrského, že sebral Judas lid, a církev věřících [že má] s sebou a ty kteřížby táhli k boji, řekl: 14 Dobudu sobě jména a oslaven budu v království, když vybojují Judu a ty, kteříž jsou s ním, i ty, kteříž za nic položili rozkaz královský. 15 Když pak uložil táhnouti, tedy vytáhlo s ním vojsko bezbožných silné na pomoc jemu, aby se pomstili nad syny Izraelskými. 16 I přiblížili se až k tomu místu, kudy se jde do Betoron; Judas pak vytáhl vstříc jemu v mále. 17 Kteříž vidouce an vojsko táhne vstříc jim, řekli Judovi: Jakž budeme moci, poněvadž maličko nás jest, bojovati proti množství takovému silnému, a my mdlí jsme, nic dnes nejedše? 18 Jimž řekl Judas: Snadnoť jest zavříti mnohé v rukou nemnohých, aniž zajisté
- ↑ Podobně, 3 Macha. 3.6.
