k nim přistoupili; tedy Matatyáš a synové jeho spolu přivedeni jsou. 17 K nimž řeč učinili ti, kteříž přišli od krále, a promluvili k Matatyášovi řkouce: Přední a slavný a veliký jsi v městě tomto a máš hojně synů a bratří. 18 Protož nyní přistup nejprvé a vykonej rozkaz královský, jakž vykonali všickni národové, ano i muži Judští a ti kteříž pozustavěni jsou v Jeruzalémě, a budeš ty i dům tvůj z přátel královských; nadto ty i synové tvoji poctěni budete stříbrem a zlatem a dary mnohými. 19 Tedy odpověděl Matatyáš a řekl hlasem velikým: By všickni národové, kteříž přináležejí k domu toho království, krále uposlechli, aby odstoupili jedenkaždý od náboženství otců svých a oblíbili sobě přikázaní jeho, 20 já však a synové moji a bratří moji choditi budeme v smlouvě otců svých. 21 Milostiv buď nám [Bůh], abychom neopouštěli zákona a ustanovení jeho. 22 Rozkazu královského neposlechneme, abychom přestoupiti měli z náboženství svého, napravo neb nalevo. 23 Když pak přestal mluviti ta slova, přistoupil jeden Žid před očima všechněch, A jak proti modlám horlivý. aby obětoval na oltáři tu v Modin podlé poručení královského. 24 Kterehož uzřev Matatyáš, tak se rozhorlil, až se třásla ledví jeho, a popudil se k hněvu podlé úsudku zákona, a přiběhna zabil jej u oltáře. 25 Ano i posla toho královskeho, kterýž nutil k obětovaní, zabil v ten čas a oltář zbořil. 26 A horlil pro zákon, jakž [1] učinil Fines Zamrovi synu Salovu. 27 Potom zkřikl Matatyáš v městě hlasem velikým řka: Každý, kdož horlivě miluje zákon a stojí k smlouvě, nechť vyjde za mnou. Lidé opustili vše a odběhli na poušť. 28 I utekli on i synové jeho na hory a nechali cožkoli v tom městě měli. 29 Tedy odebrali se mnozí, kteříž milovali spravedlnosť a soud, na poušť, 30 Aby se tam osadili oni i synové jejich i ženy jejich s dobytky svými; nebo se rozmohly byly proti nim zlé věci. 31 Když pak oznámeno bylo hejtmanům královským a vojskům kteráž byla v Jeruzalémě městě Davidově, že by odešli muží ti kteříž zrušili přikázaní královské, do skrejší na poušť; 32 Tedy pustili se po nich mnozí, a postihše je oblehli je, a vedli proti ním válku v den sobotní a pravili jim: 33 Jižtě toho příliš dosti; vyjděte a zachovejte se podlé rozkazu královského a živi budete. 34 V sobotní válce nechtěli životů obhajovati. Kteříž řekli: Nevyjdeme, aniž učiníme podlé rozkazu královského, abychom poškvrňovati měli dne sobotního. 35 Tedy hned udeřili na ně válkou. 36 Ale ani neodpovídali jim, ani kamením neházeli na ně, ani nezahradili skrejší svých, řkouce: 37 Zemřeme v sprostnosti své všickni; svědčiti bude nám nebe i země, že bez rozsouzení hubíte nás. 38 Takž když povstali proti nim k boji v sobotu, zhynulo jich s ženami jejich a s dětmi jejich i s dobytkem jejich do tisíce osob, 39 O čemž zvěděv Matatyáš a přátelé jeho kvílili nad nimi velmi velice. 40 Ale poté zmudřeli. I řekl jeden druhému: Učiníme-li všickni, jakž tito bratří naši učinili, a nebudeme-li bojovati proti těm pohanům o životy své a o ustanovení svá, jižť nás tudíž vyhladí z země. 41 I uradili se v ten den řkouce: Přitáhl-li by který člověk proti nám k boji v den sobotní, budeme bojovati proti němu, abychom nezemřeli všickni, jako zemřeli bratří naši v svých skrejších. 42 Tedy shromáždilo se k nim množství Asydeů udatných a silných z Izraele. 43 Každý, kdož se dobrovolně přídržel zákona, a všickni, kteříž utíkali [2] zlých, připojili se k nim a byli jim místo podpory. 44 Takž zšikovavše vojsko porazili hříšníky v hněvě svém a muže nepravé v prchlivosti své; ostatní pak z utikali mezi národy aby zachováni byli. 45 Matatyáš pak táhl vůkol a přátelé jeho, a bořili oltaře 46 a obřezovali děti neobřezané kteréžkoli nalezli v končinách Izraelských mocně 47 a sháněli se po těch synech pýchy; nebo dařilo se to dílo v rukou jejich. 48 Takž zase vzali zákon z ruky pohanů a z ruky těch kralů, a sráželi rohy tomu hříšníku. 49 Matatyáss svým Synům k S. stálosti pomoc činí. Když se pak přiblížili dnové Matatyášovy smrti, tedy řekl synům svým: Nyní se zmocnila ta pýcha a trestání a čas podvrácení a hněv prchli-
