Stránka:Bible kralická (1613) 5.pdf/122

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

cům příklad dobrý pozůstavím, aby ochotně a hrdinsky příčinou vzácných a svatých zákonů smrt podnikali; To pověděv, na popravu hned šel. 29 Kdežto ti kteříž jej vedli, tu k němu málo před tím [ukázanou] milost v nemilost proměnili za příčinou těch napřed oznámených řečí, kteréž oni za nesmyslnost pokládali. 30 Maje pak ranami usmrcen býti, vzdechna řekl; Pánu svatou známost majícímu známé jest, že moha zproštěn býti té smrti, přehrozné snáším s strany těla zmrskán jsa bolesti; s strany pak duše že mile pro jeho slávu ty věci trpím. 31 V takovém tedy způsobu dokonal, netoliko mladým, ale i mnohým [jiným] z toho národa svou smrt za příklad hrdinství a památku ctnosti pozůstaviv.


Kapitola VII. Smrt sedmi bratří i matky jejich.

1 Svedení z světa 7 bratří trápením ukrutným. Přihodilo se pak, že také sedm bratří s matkou jatých nuceno bylo od krále, aby biči a žilami zmrskáni jsouce, [1] nenáležitě sviňské maso jedli; 2 Prvního Z nichž jeden, kterýž nejprvé mluvil, takto řekl: Nač se chceš tázati? a [čeho] od nás dověděti? Hotovi jsme zajisté raději zemříti, nežli od otcovských zákonů odstoupiti. 3 Tedy rozzlobiv se král, rozkázal pánve a kotly rozpáliti. 4 A když hned rozpáleni jsou, tomu, kterýž nejprvé mluvil, rozkázal jazyk uřezati a jej odříti, i jiné oudy osekati; na čež se ti jiní bratří a matka dívali. 5 Potom, když se k ničemu nehodil, rozkázal [jej] na hranici [ještě] dýchajícího vésti a smažiti; když se pak pára velice z té pánve rozkládala, napomínali se vespolek s matkou, aby udatně zemřeli, takto řkouce: 6 Pán hledí na to a v pravdě těší se z nás; jakož zjevně písničkou osvědčující ukázal Mojžíš, řka: [2] A z služebníků svých potěšení míti bude. 7 Druhého Když pak ten první tím způsobem umřel, přivedli druhého na posměch a z hlavy kůži s vlasy jemu zedřevše, tázali se: Chceš-li jísti [sviňské maso] prvé, nežliť bude tělo po oudech zohaveno? 8 On pak přirozeným jazykem odpověděv řekl: Nechci. 9 Protož i ten potom podnikl trápení jako i první; a maje duši vypustiti, řekl: Ačkoli ty nešlechetníče o tento přítomný život nás připravuješ, však ten [všeho] světa král nás, kteříž mřeme příčinou zákona jeho, k životu věčnému vzkřísí. 10 Třetího. Po tomto pak třetímu se posměch dál; a když od něho žádáno bylo jazyka, hned jej vyplazil a ruce směle vztáhl a udatně řekl: 11 S nebe jsem těchto věcí nabyl, protož pro jeho Zákon opovažuji se jich; nebo naději mám že od něho jich zase dostanu; 12 Pročež se i sám král, i ti kteří s nim byli nad tou mládenečka toho myslí užasl, že sobě za nic ty bolesti položil. 13 Čtvrtého. A když i ten umřel, čtvrtého týmž způsobem mrskajíce trápili; 14 Kterýžto blízek jsa smrti, takto řekl: Milo tě mi zbavenu býti té naděje, kteráž jest v lidech, ale té, kteráž jest v Bohu, očekávati, [totiž] že zase od něho vzkříšeni budeme; ty pak vzkříšení k životu míti nebudeš. 15 Pátého. Potom přivedše pátého zmrskali; kterýžto na krále pohleděv řekl: 16 Moc nad lidmi maje a smrtedlný jsa, co chceš, činíš; a však nedomnívej se, že by národ náš od Boha opuštěn byl; 17 Ale ty počkej a popatř na velikou moc jeho, jak tebe i símě tvé trápiti bude. 18 Šestého Po tomto pak přivedli šestého; kterýž maje umříti řekl: Nemyl se daremně; my zajisté příčinou svou tyto věci trpíme, hřešivše proti svému Bohu, pročež tyto věci podivení hodné se dějí; 19 Ty však nemysli že bez viny budeš, válčiti s Bohem usiluje. 20 Ovšem pak matka byla velice divná a památky dobré hodná, kterážto vidouc, ani zahynulo sedm synů [jejich] jednoho dne, dobromyslně to pro naději v Pánu snášela; 21 A udatnou naplněna jsouc opatrností, jednoho každého z nich přirozeným jazykem napomínala a mysl ženskou mužským srdcem [v sobě] vzbuzujíc jim řekla: 22 Nevím jak jste v životě mém počati, aniž jsem já ducha a života vám darovala, aniž jsem kterého počátečné složení zpořádala; 23 Protož ten světa Stvořitel, kterýž sformoval lidskou rodinu a všech věcí nalezl plození, i ducha i život vám zase z milosrdenství navrátí; nebo nyní pro jeho zákon se opovažujete. 24 Sedmého Antioch pak za

  1. Výš 6.19
  2. Deu.32.36