dámť dceru ſwau kterauž má Alexander/ a kralowati budeš w králowſtwj otce ſwé°. 10 Ljto mi zagiſté že ſem gemu daľ dceru ſwau: nebo mne chtěľ zamordowati. 11 Oſſkliwiľ ho pak proto, že byľ žádoſtiw králowſtwj geho: 12 Dceru gemu k mãžeľſt. danau zaſe mu wzaľ. A wzaw gemu dceru ſwau/ daľ gi Demetryowi: takž cyzyľ ſe Alexandra/ a byľo zgewné nepřáteľſtwj mezy nimi. 13 Zatjm přigew Ptolemeus do Antyochye/ wſtawiľ dwě koruny na hľawu ſwau, Azyánſkau a Egyptſkau. 14 Král pak Alexander byľ w Cylicij těch čaſů: nebo zprotiwili ſe byli [gemu] obywatelé těch mjſt. 15 Protož vſľyſſaw Alexander, wytáhľ proti němu walečně: Ptolemeus pak wytáhna potýkaľ ſe s nim rukau ſylnau/ a zahnaľ ho. 16 Y vtekľ Alexander do Arabie aby tam ochráněn byľ: Král pak Ptolemeus zwýſſen geſt: 17 Gak králowſtwj doſáhľ, tak ho y vžiľ. Ale ſťaw Zabdyel Aráb hľawu Alexandrowu/ poſľaľ gi Ptolemeowi. 18 Potom král Ptolemeus vmřeľ dne třetjho/ a ti kteřjž byli w pewnoſtech geho, zhynuli od těch genž bydlili w týchž pewnoſtech. 19 Demetryus mľadſſj, králem gſa. Takž Demetryus doſedľ na králowſtwj, léta ſtého ſſedeſátého ſedmého. 20 W těch dnech ſhromáždiľ Jonatan některé z Jůdſtwa/ aby dobýwaľ hradu toho kterýž byľ w Geruzalemě, y naděľaľ proti němu wálečných náſtrogů mnoho: 21 Na Jonatana ſe rozhněwaľ: Ale wyprawiwſſe ſe k králi někteřj, genž w nenáwiſti měli národ ſwůg, mužj neſſlechetnj, oznámili gemu že Jonatan oblehľ hrad: 22 O čemž vſľyſſaw rozhněwaľ ſe/ a gakž vſľyſſeľ, hned zapřáhna geľ do Ptolemaidy/ a napſaľ Jonatanowi aby nechaľ obleženj/ ale wyprawiľ ſe wſtřjc gemu na rozmľuwenj do Ptolemaidy co neyrychlegi. 23 To když vſľyſſeľ Jonatan/ rozkazaľ [předce] oblehnauti/ a wybraw některé z ſtarſſjch Izraelſkých a z kněžj/ opowažiľ ſe nebezpečenſtwj. 24 Střjbrem a zľatem vpokogen Nebo nabraw ſtřjbra a zľata a raucha y giných darů wjce/ geľ k králi do Ptolemaidy/ a nalezľ miľoſť v něho. 25 A ačkoli ſočili na něg někteřj neſſlechetnj z téhož národu, 26 A wſſak včiniľ gemu král tak gakž činjwali gemu předkowe geho/ a powýſſiľ ho předewſſemi přáteľy ſwými: 27 Zemi pak Jůdſkau pro hogněgſſj dátum, ſwobodau darowaľ. Potwrdiw gemu neywyšſſjho kněžſtwj a gakékoli giné měľ vřady prwé/ nýbrž způſobiw to aby přednjch přáteľ byľ wůdce. 28 Přitom dožádaľ ſe Jonatan krále aby oſwobodiľ Jůdſtwo od pľatů/ a [1] troge knjžectwj a Samařj/ ſlibiw gemu dáti třiſta centnéřů/ 29 Y zaljbiľ ſobě to král: pročež napſaľ Jonatanowi liſty o wſſech těch wěcech na tento způſob; 30 Král Demetryus Jonatanowi bratru pozdrawenj wzkazuge/ y národu Židowſkému. 31 Přjpis liſtu toho kterýž ſme pſali Laſténowi přjbuznému ſwému o wás/ napſali ſme y wã abyſſte [naněg] pohleděli: 32 Král Demetryus Laſténowi otcy pozdrawenj wzkazuge. 33 Národu Židowſkému přáteľům naſſim, kteřjž ſe chowagj k nám tak gakž ſprawedliwé geſt, vſaudili ſme dobře včiniti/ pro tu gegich přjchylnoſt k nám. 34 Odwedli ſme gim y končiny Jůdſké a ty tři krage, Afferemu a Liddu a Ratamu, připogené od Samařj k Jůdſtwu/ y wſſecky giné wěcy přjſľuſſegjcý těm wſſem kteřjž obětugj w Geruzalémě/ za ty wěcy kralowſké kteréž bráwaľ král od nich prwé každého roku z vrod země y z owoce: 35 Též giné wěcy náležegjcý nám od nyněgſſjho čaſu, deſatky a daně náležegjcý nám: a ſolnj gezera/ y korany náležegjcý nám: wſſecky pauſſtjme gim: 36 Aniž zruſſeno bude co z toho od nyněgſſka po wſſecken čas. 37 Protož přičiňtež ſe/ ať geſt včiněn přjpis těch wěcý, a dán Jonatanowi/ a poľožen na hoře ſwaté, na mjſtě zwľáſſtnjm ſľawném. 38 Wida pak Demetryus král že pokog má země před nim/ a nic proti němu nečelj/ rozpuſriľ wogſka ſwá, gednoho každého k geho wľaſtnjmu mjſtu/ kromě wogſk cyzozemců kteráž ſebraľ z oſtrowů [giných] národů: pročež neljboſt wzaľa k němu wſſecka wogſka kteráž měľ po otcých: 39 Trýfon pak kterýž ſtáľ prwé podlé Alexandra/ wida že wſſecka wogſka repcý na Demetrya/ wyprawiľ ſe k Sunalkůowi Arabſkému/ kterýž chowaľ při ſobě Antyocha ſyna Alexandrowa, 40 A nabádaľ ho, aby ho daľ gemu/ aby kralowaľ mjſto otce ſweho: oznámiľ také gemu, gaké wěcy včiniľ Demetryus/ y o te neljboſti kterauž měľ k ně-
- ↑ Wyš 10. (???)
