Stránka:Bible kralická (1613) 4-6.pdf/284

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

ſpánj děkugj. 13 Ty wſſak bez odkľádánj k zeytřegſſjmu dni podobně připraw ſľony, k wyhľazenj těch neſſlechetných Židů. 14 Když pak to powěděľ král, ochotně to wſſickni přjtomnj ſpoľu schwáliwſſe, do domu ſwého gedenkaždý ſe nawrátiľ/ a ne tak k ſpánj vžili toho čaſu té nocy/ gako k wymýſſlenj wſſeligakých, na ty kteřjž ſe nebožátka býti zdáli zdáli, poſměchů. 15 Ráno pak gakž gen kohaut zazpjwaľ, hned ty ſſelmy připrawiw Hermon, do weliké ohrady přihnaľ/ a záſtupowé kteřjž w měſtě byli ſhromažďowali ſe k tomu žaľoſtnému diwadľu očekáwagjce ſwitánj s chutj. 16 Židé pak w ten čas vſtawičně wzdychagjce, ponjženau proſbau ſlz plnau, w pjſnjch žaľoſtných/ zpjnagjce ruce k nebi, modlili ſe neywětſſjmu Bohu, aby opět napomoc přiſpěľ rychle. 17 Prwé pak než ſľunce paprſky ſwé wypuſtiľo, a když ſe král s přáteľy wjtaľ/ Hermon přiſtaupiw pobjzeľ aby ſſeľ/ to vkazuge, že což chtěľ král, pohotowě geſt. 18 2. Diwným geho zmámenjm. Což on vſľyſſaw, a ſtrnuw nad tjm nabádánjm k wygitj, gako ten kterýž ſe naproſto vpamatowati nemohľ/ tázaľ ſe ho gakáby to wěc byľa, kteráž od něho s ſnažnoſtj wykonána geſt. Ale totě byľo djľo nadwſſjm panugjcýho Boha/ kterýž gemu na ty wěcy prwé wymyſſlené, nepamět w myſľ wľožiľ. 19 [Y] Oznamiľ Hermon a wſſickni ti přátelé [řkauce]; Ty ſſelmy y wogſka pohotowě gſau ó králi, podlé twého přjſného vľoženj. 20 Ale on přjčinau těch řečj naplněn gſa welikým hněwem (proto že řjzenjm Božjm rozptýleno byľo geho wſſecko o těch wěcech myſſlenj) pohleděľ s pohrůžkau řka; 21 Kteřjbykoli rodičowé, neb ſynů djtky oto [ke mně] přiſſli/ ſami ſebe připrawj k tomu, aby dáni byli ſſelmám wztekľým za pokrm hogný, mjſto těch newinných Židů, kteřjž ke mně y k mým předkům wyſoce dokazowali ceľé a ſtáľé wěrnoſti: nýbrž kdyby nebyľo o tu ľáſku ſpoľečného naſſeho wychowánj/ a twau ſľužbu, měľ by mjſto nich o hrdľo připrawen býti. 22 Takž Hermon nenadaľau, a přjſnau mage ſobě včiněnau pohrůžku/ y wzezřenjm/ y obljčegem, to že byľ předěſſen pronáſſeľ: ti pak přátelé, každý ſmutný gſa, pomaľu geden po druhém odſſedſſe, y ty ſhromážděné rozpuſtili gednohokaždého ku prácy geho. 23 Tedy Židé od krále ty wěcy vſľyſſawſſe/ welebného Pána Boha Krále králů chwálili, že pomocy geho doſáhli. 24 Potom podlé téhož obyčege ſwého král připrawiw opět hody, aby ſe k weſelj nawrátili napomjnaľ: Hermona pak powoľaw, s pohrůžkau řekľ; Kolikrát ſe tobě muſý o gedněch a týchž wěcech poraučeti bjdnjče: giž ty ſľony aſpoň nynj připraw k zytřku k wyhľazenj Židů. 25 Přjbuznj pak ſpoľu přjſedjcý té neſtálé myſli geho diwjce ſe promľuwili takto; O králi, dokudž nás gako nemaudrých zkauſſeti budeš/ poraučege giž po třetj wyhľaditi ge, a zaſe přitom ſkutku proměňowánjm vmyſľu, to což od tebe vſauzeno byľo, ruſſe? 26 Pro kterýchžto wěcý očekáwánj měſto bauřj ſe/ a naplněno gſuc těmi kteřjž ſe zbjhagj/ giž nebezpečenſtwj trpj že přigde na roztrhánj. 27 Protož král práwě [gako giný] Falarys naplněn gſa wztekľoſtj, a proměněnj vmyſľa o ochráněnj Židů nic ſobě newáže, 28 Bezbožnau přjſahau wyſoce ſe zawázaľ/ že ge bez odkľádánj poſſle do pekľa, koleny a nohami ſſelm potřené/ a přitáhna do Jůdſtwa, že ge s zemj ſrownané, ohněm a kopjm pohubj w rychľoſti/ a Chrám gegich[1] do něhož pry nám wgjti nebyľo dopuſſtěno, kdež obětugj oběti, pobořjce, rychle ohněm na wěčný čas zkazýme. 29 Tehdy přátelé a přjbuznj radugjce ſe, rozeſſli ſe s dowěrnoſtj, a poſtawili wogſka w neypřjhodněgſſjch mjſtech to° měſta na ſtráži: 30 Zpráwce pak nad ſľony, ty ſſelmy téměř, ať tak djm, k způſobu wztekľému, wonným nápogem, wjnem s kadidľem ſmjſſeným přiweda horzně přiſtrogené, na vſwitě když giž měſto záſtupy nezčiſlnými v placu naplněno byľo, přigda ke dworu, k tomu předſewzetj ponaukaľ krále 31 Kterýžto hněwẽ welikým naplniw bezbožnau myſl/ s těmi ſſelmami, y ſewſſj mocý wytrhľ, chtěge neljtoſtiwým ſrdcem a zřjtedlnicemi očj, djwati ſe tomu těžkému a žaľoſtnému těch napřed oznámených, wywrácenj. 32 Protož Židé od těch ſľonů kteřjž

  1. Wýš 1.12. Item 3.11.