doſáhnau. 25 Ty pak kteřjž ſe od nich odtrhli, w ohawnoſti měli/ a gako za nepřáteľy národu ſwého ſaudili/ y ſpoľečného obcowánj a pohodlj zbawowali.
Kapitoľa III. Zľoſt Filopatorowa proti Židům 9. a mandát geho.
Ptolemeowo rozzľobenj ſe proti newinným: 1 O Čemž zwěděw ten bezbožnjk, tak ſe welmi rozzľobiľ/ že netoliko [na ty] w Alexandrij ſe hněwaľ/ ale y giným w té kragině wjce ſe protiwiľ/ a poručiľ rychle ſhromážditi wſſecky, a neyhorſſj ſmrtj, žiwot gim odgjmati. 2 Když ſe pak ty wěcy dáľy/ powěſť žaľoſtná rozhľáſſena geſt proti tomu národu: Nebo lidem těm kteřjž ſe byli ſpikli k činěnj zľeho, přjčina dána byľa k tomu předſewzetj, [tjm] gakoby ge [Židé] od práw odľučowali: 3 Geſſto Židé králům s přjwětiwoſtj y wěrnoſt nevchylnau zachowáwali/ ale že ctjce Boha, a geho zákonem ſe zprawugjce, odſtaupili od některých a odwrátili ſe/ tau přjčinau některým nepřátelé ſe býti zdáli: geſſto [ginak] činěnjm toho což ſprawedliwého geſt, ozdobugjce obcowánj ſwé, v wſſech lidj chwáľu měli. 4 Takowý tedy o tom národu mezy wſſemi wzneſſený dobrý ſkutek, ti cyzozemcy za nic počjtali/ a rozdjlnoſt ſtrany pokľon a pokrmů pomľauwali/ prawjce, že ti lidi, ani s králem, ani s ginými wrchnoſtmi neſmyſlj, ale nepřátelé gſau/ a welice řadũ odpornj: a tak nemaľým gich dotýkali vtrhánjm. 5 Retowánj gich w tõ od Řeků y od giných Řekowé pak kteřjž w měſtě byli, žádného bezprawj ſobě včiněného neměwſſe/ bauřku nenadaľau proti těm lidem, a shľuknutj pogednau ſtaľé widauce/ ačkoli retowati gich nemohli/ nebo to králowſké byľo nařjzenj, 6 A wſſak těžce to neſauce/ těſſili ge/ a té naděge byli že ſe to proměnj: [prawjce]; nebudeť zagiſte dľauho přehlédati takowého vſtanowenj ten gemuž nic neznámého nenj. 7 Nýbrž giž take y ginj ſauſedé a přáteľé, a ti kteřjž s nimi towaryſſili/ tagně některých powoľawſſe, ochraňowati a wſſeligak snažně gim přigjti na pomoc, připowjdali. 8 A wſſak on přjtomným ſſtěſtjm zpjnage ſe, a nehledě na neywyšſſjho Boha moc, ale vmjniw předce wtom vmyſle zuſtáwati/ napſaľ protinim liſt tento; 9 Rozepſání proti nim mandátu hrozného Král Ptolemeus Filopator, w Egyptě y ginde bydljcým heytmanům a wogákům, pozdrawenj a wſſecko dobré wzkazuge: dobře ſe pak y gá ſám mám y wěcy náſſe. 10 Když do Azye taženj náſſe (o čemž y ſami wjte) ſtáľau Bohů pomocý po naſſi wůli k koncy přiwedeno byľo/ vľožili ſme, ne mocý kopj ale miľoſtiwoſtj/ a mnohau přjwětiwoſtj pěſtowati přebýwagjcý w Celeſyrij a w Fenycij národy/ a gim dobře činiti ochotně: 11 Protož rozdělugjce chrámům důchody mnohé, doſtali ſme ſe do Geruzaléma/ kdež ſme ſe wyprawili chtěgjce poctiti chrámu těch neſſlechetných, a nikdy ſwé neſmyſlnoſti nepřeſtáwagjcých: 12 Kteřjž, ač ſľowem ochotně, ale ſkutkem nevpřjmě náš přjchod přigawſſe/ když ſme žádoſtiwi byli wgjti do Chrámu gegich/ a geg náležitými a welmi drahými dary poctiti/ pýchau ſtarodáwnj wedeni gſauce, nedopuſtili nám tam w gjti. 13 [A ač] negſau rowni naſſj ſýle/ pronjž máme kewſſechněm lidem přjchylnoſt: wſſak ſwau neljboſt zgewnau k nám proneſli/ gako ti kteřjž ſami toliko z národů proti králům a ſwým dobrodincům ſſjge pozdwihugjce, nic ſľuſſného nechtj podniknauti. 14 My pak tu gegich neſmyſlnoſt ſnesſſe, a s wjtězſtwjm ſe do Egypta nawrátiwſſe, a wſſechněm národům přjwětiwě ſe ukázawſſe, wſſe což ſľuſſeľo včinili ſme. 15 Přitom wſſak, wſſechněm po pokolenjch gegich, že ſme zapomenuli na to zľé, w známoſt vwedſſe/ a pro s towaryſſenj ſe gegich [s námi], y pro ty wěcy na tiſýce gim vpřjmě předeſſle ſwěřené/ opowážiwſſe ſe, k proměněnj vmyſľu [gim] ſme ſľaužili/ a ge včaſtny na wěčnoſt, kněžj včiniti ſme chtěli/ y měſſťanſtwj Alexandrynſkých ge za hodne vſauditi: 16 Ale oni to ſobě na zľau ſtranu wykľadagjce/ a ſwau přirozenau zľoſtj to dobré zamjtagjce, wždycky pak ke zľemu nakľoněni gſauce, netoliko pohrdli tjm nepřepľaceným měſſťanſtwjm/ ale také w oſſkliwoſt wzali, ſľowem, y mlčenjm, ty kteřjž z nich nemnozý [wſſak], k nám ſe wľaſtně magj/ wždycky poohljdagjce nás, žebychom pro to zľopowěſtné obcowánj [ge-
