Adã gména daľ žiwočichũ. daľ Adam gména wſſechněm howadům y ptactwu nebeſkému/ a wſſeliké zwěři polnj: Adamowi pak nenj nalezena pomoc, kterážby přiněm [byľa.]) 21 Protož vwedľ Hoſpodin Bůh twrdý ſen na Adama/ y vſnuľ: Žena z žebra Adamowa včiněna/ y k Manžeľſtwj gemu oddána. a wyňaľ gedno z žeber geho/ a to mjſto wyplniľ těľem. 22 A z toho žebra kteréž wyňaľ z Adama/ wzděľaľ Hoſpodin Bůh ženu/ a přiwedľ gi k Adamowi. 23 Y řekľ Adam; [1] Teď tato [gt̃] koſt z koſtj mých/ a těľo z těľa mého: tato ſľauti bude Mužatka: nebo z muže wzata geſt: 24 Z té přjčiny [2] opuſtj muž otce ſwého, y matku ſwau/ a přjdržeti ſe bude manžeľky ſwé, y budau w gedno těľo. 25 [3] Byli pak oba dwa nazý/ Adam y žena geho/ a neſtyděli ſe.
Kapitola III. O Prwnjm hřjchu a žaľoſtném pádu čľowěka.
1 Had pak byľ neychytřegſſj ze wſſech žiwočichů polnjch/ kteréž byľ včiniľ Hoſpodin Bůh. Rozmľauwánj Hada s Ženau. A [ten] řekľ ženě; Takliž geſt, že wám Bůh řekľ; Nebudete gjſti z každého ſtromu Ragſkého? 2 Y řekľa žena hadu; Owoce ſtromů Ragſkých gjme/ 3 Ale o owocy ſtromu, kterýž geſt v proſtřed Ráge, řekľ Bůh; Nebudete ho gjſti/ aniž ſe ho dotknete/ abyſſte nezemřeli. 4 [1] Y řekľ had ženě; Nikoli nezemřete ſmrtj: 5 Ale wj Bůh, že w kterýkoli den z něho gjſti budete/ otewrau ſe oči wáſſe/ a budete gako bohowé/ wědauce dobré y zľé. 6 Zákon Božj, čľowěk přeſtaupiľ, Widucy tedy žena, že dobrý [geſt] ſtrom k gjdľu/ y přjgemný očima/ a k nabytj rozumnoſti ſtrom žádoſtiwý: [2] wzaľa z owoce geho, a gedľa/ daľa také y muži ſwému s ſebau, a [on] gedľ. 7 Tedy otewřjny ſau oči obaudwau/ a poznali, že gſau nazý: y nawázali ljſtj fjkowého/ a naděľali ſobě wěnjků. 8 Před Bohem ſe ſkryľ, A [w tom] vſľyſſeli hľas Hoſpodina Boha, chodjcýho po Rági, k wětru dennjmu: y ſkryľ ſe Adam, a žena geho, před twářj Hoſpodina Boha/ v proſtřed ſtromowj Ragſkého. 9 Y powoľaľ Hoſpodin Bůh Adama, a řekľ gemu; Kdež gſy? 10 Kterýžto řekľ; Hľas twůg ſľyſſeľ ſem w Rági/ a báľ ſem ſe/ že gſem nahý: protož ſkryľ ſem ſe. 11 Y řekľ [Bůh;] Kdožť oznámiľ že gſy nahý? Negedľlis ale z toho ſtromu, z něhožť ſem gjſti zapowěděľ? 12 Hřjch ſwůg wymľauwaľ, Y řekľ Adam; Žena, kterauž ſy mi daľ, [aby byľa] ſemnau/ ona mi daľa z ſtromu toho/ a gedľ ſem. 13 Y řekľ Hoſpodin Bůh ženě; Což ſy to včiniľa? Y řekľa žena; Had mne podwedľ/ y gedľa ſem. 14 Had w zľořečenſtwj B. vpadľ. Tedy řekľ Hoſpodin Bůh hadu; Že ſy to včiniľ/ zľořečený budeš nade wſſecka howada/ a nade wſſecky žiwočichy polnj: po břiſſe ſwém pľazyti ſe budeš/ a prach žráti budeš, po wſſecky dny žiwota ſwéº: 15 Prwnj zaſljbenj o Kryſtu. Nad to, nepřáteľſtwj poľožjm mezy tebau, a mezy ženau/ y mezy ſemenem twým, a ſemenem gegjm: ono potře tobě hľawu/ a ty potřeš gemu patu. 16 Pokuta za hřjch nepoſľuſſenſtwj. Ženě [pak] řekľ; Welice rozmnožjm boleſti twé, a počjnánj twá: s boleſtj roditi budeš děti/ a pod mocý muže twého [bude] žádoſt twá/ a on panowati bude nad tebau. 17 Adamowi také řekl; Že ſy vpoſlechľ hľaſu ženy ſwé, a gedľ ſy z ſtromu toho kterýžť ſem zapowěděľ, řka; Nebudeš gjſti z něho: zľořečená země pro tebe: s boleſtj gjſti budeš z nj, po wſſecky dny žiwota ſwého: 18 Trnj a bodláčj tobě pľoditi bude/ y budeš gjſti byliny polnj: 19 W potu twáři ſwé chléb gjſti budeš/ dokawadž ſe nenawrátjš do země: poněwadž ſy z nj wzat. Nebo prach gſy a w prach ſe nawrátjš. 20 Gméno ženy. Daľ pak byľ Adam gméno ženě ſwé, Ewa: proto, že ona byľa mátě wſſech žiwých. 21 Čľowěk přiodjn a z ráge wyhnán. Y zděľaľ Hoſpodin Bůh Adamowi a ženě geho, oděw koženný/ a přioděľ ge. 22 Tedy řekľ Hoſpodin Bůh; Ay čľowěk včiněn geſt gako geden z nás/ wěda dobré y zľé; pročež nynj, aby newztáhľ ruky ſwé a newzaľ také z ſtromu žiwota/ a gedľby/ y byľby žiw nawěky/ [wyžeňme geg]. 23 Y wypuſtiľ geg Hoſpodin Bůh z zahrady Eden aby děľaľ zemi, znjž wzat byľ: 24 A [tak] wyhnaľ čľowěka/ Rág Cherubjny oſazen. a oſadiľ zahradu Eden/ Cherubjny, k wýchodnj ſtraně s mečem pľamenným bľýſkagjcým ſe/ aby oſtřjhali ceſty k ſtromu žiwota.
Kapitola IIII. Synů Adamowých oběti: 8. Wražda Kainowa. 17. Potomcy Kainowi. 25. Rodina Adamowa.
