Stránka:Bible česká SZ III.pdf/912

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Při kontrole této stránky se objevil problém


se stane městu. 6Připravil Hospodin Bůh skočec, aby vzrostl nad hlavu Jonášovu, aby měl stín nad svou hlavou, a chránil ho. Byltě obtížen (vedrem). Jonáš měl ze skočce velikou radost. 7Ale Bůh nastrojil druhého dne při východu jitra červa, který píchl do skočce, že uschl. 8Když pak vzešlo slunce, přivolal Hospodin vražedné, žhoucí povětří a slunce pralo na hlavu Jonášovu, že mu bylo mdlo; i přál si, aby umřel řka: „Lépe jest mi umříti nežli živu býti!“ 9Tu se tázal Bůh Jonáše: „Právem-li se hněváš pro skočec?“ Odpověděl: „Právem se hněvám až k smrti!“ 10I řekl Hospodin: „Ty žalost máš nad skočcem, o němž jsi nepracoval, aniž jsi učinil, aby vzrostl, který za jednu noc se vypučel a jedné noci zahynul; 11a já bych neměl soucit


města. Již proto sotva si postavil v řečišti Tígridu z rákosí boudu, jako si stavějí

  • dnešní obyvatelé Mosulu a ve kterých tráví horké letní noci. Spíše se zdá, že si

Jon vystavěl besídku (boudu) podobnou těm, které si zřizuji strážcové zahrad a vinic v Palestině: Na čtyři kolmé tyče (koly) nanesou střechu z Chrasti nebo z větvoví, jakožto ochranu proti palčivým paprskům slunečním. Na boku vyplní toliko jednu stěnu, takže stunce může do chyše vnikati se tři stran. Na jedné této straně Jonášovy chatrče nebo v ní mezi koly vyrostl Skočec (Döller). - Srv. Mt 17, 4; Mk 9, 4; Lk 9, 33.

V. 6. jako měl později žalost až k smrti, tak měl nyní neobyčejnou radost z toho, že mu Hospodin dal vyrůsti rostlině, která ho chrániti bude proti žhavým paprskům slunce; snad viděl v tom důkazu Boží péče o sebe také záruku, že se splní jeho přání, že Ninive bude vyvráceno (Schegg). - Skočec mohl snadno jo- nášovi vyrůsti nad hlavu, seděl-li ,Ion po spůsobu Výchoďanů na zemi se skřiže- nýma nohama, nebo dřepěl-li na bobku. - Skočec připomíná „jalovec“ 3 Král 19, 5. - „Hospodin“, Bůh Israelův, je spolu „Bůh“ pohanů! - Slovem „sko- čec“ (Ricinus communis) bývá právem nyní vesměs překládáno hebr. „Qíqáj Ón“, což LXX„ přeložili „tykev“ (kolokynthé), Symmachos pak a po něm Vulg: „bře- čtan“ (hedera). - již Jer postřehl, že qiqájón je skočec. avšak neužil toho slova v překladě, aby novotou nenarazil. - Skočec (Der Wunderbaum, Springkraut) jest lysá Často modravě ojíněná bylina, v severnějších zemích jednoletá, dorůsta- jící nejvýše 2 m. V teplých zemich jest však víceletou a dorůstá až 12 m, takže se vnějškem podobá stromu. (V Palestině dosahuje až 4 m výše. Fonck). Dlouze řapikaté, střídavé listy náležeji k nejsličnějším listům v přírodě: majíť veliké, le sklozelené, štítovite čepele dlanitě rozeklány v 7-10 kopinatých laloků, po kraji pilovitých. Jednodomé květy jsou směstnány do hustých klasovitých hroznů a to tak, že hořejší polovina každého hroznu obsahuje květy prášnikové, dolejši po- lovina květy pestikové. Složení jednotlivých kvítků jest podobné jako u našich bažanek (Mercurialis), s nimiž Skočec náleží do čeledi rostlin pryšcovitých (Euphorbiaceae). Když rostliny (Skočec) vyrostou asi 1 m vysoko, doporučuje se jim uštipnouti vrcholek, aby vytvořily více postranních větví. Skočec obecný pro~ spívá též listy, neboť je žerou housenky hedvábnika zvaného Attacus ricini. (P0- livka.) Skočec vykazuje nejvíce vlastnosti podobných hebrejskému qíqájónu: roste neobyřejně rychle a může za několik dní nabýti značné Výše; listy a lo- dyhy velmi rychle schnou, byly-li od kmene odloučeny. Moudrost Boží použila i tu jako jindy Často prostředku, který byl již přirozenou vlastností nějak způ- sobilý k účelu, jehož chtěla dosíci. Bůh, který dal keři vyrůsti za jedinou noc do značné výšky, rozmnožil zázračně sily přírody; ostatek lze vše v biblickém vypravování vysvětliti bez nového zázraku, třeba že ne bez zvláštního řízení Boží prozřetelnostii (Fonck).

V. 7. „červ“ možno bráti hromadně: „červy“ (množství jich).

V. 8. „povětří“, dusné ovzduší.

V. 9. srv. s v. 4. výše.

V. 10. Rostlina vyrostla „za jednu noc“ ze země, aby se pak za několik dní vyvinula, poté však právě tak rychle zas uschla (Selbst).

V. 11. „Pravici od levice“ t. j. dobré od zlého rozlišovati (Dt 1, 39) nedovedou děti, jež nedošly užívání rozumu. Počítáme-li, že takových dětí byla v Ninive pětina všeho obyvatelstva, mělo Ninive úhrnem kolem 600.000 lidských duši. — Také zvířata mají od Boha „dech života“, proto jim věnuje Stvořitel laskavou pozornost. Srv. Z 103, 25-29; Moudr 11, 24 n. — Náhlý konec kní-