Stránka:Bible česká SZ III.pdf/909

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

cokoliv jsem slíbil, splním.
Spása jest u Hospodina!

11I přikázal Hospodin rybě, a ta vyvrhla Jonáše na pevninu.


ČÁST DRUHÁ

(hll 3 n).

Druhý rozkaz Hospodinův, aby Jonáš kázal pokání v Ninive. Jonáš jej vykonává. Ninivané se obrátili a došli odpuštění (3, 1—10). Jonáš se na to hněvá, Hospodin ho poučuje (4. 1—11).

Hlava 3. — 1Hospodin oslovil Jonáše po druhé takto: 2Vstaň, jdi do Ninive, města velikého, a kaž tam, co já ti ukládám. 3Vstal tedy Jonáš a odešel do Ninive, podle slova Hospodinova; bylo pak Ninive město veliké na tři denní pochody. 4I počav Jonáš první denní


V. 11. Pronásleduje-li mečoun žraloka, žralok se snaží jako šipka rychle se zachrániti v mělkých vodách u břehu. Následkem rychlého vystupování z hlubin a změny tlaku jest nucen všecek obsah svého žaludku vyvrhnouti, i zvrací nezřídka polknutá zvířata bez poruchy (Selbst). Mohl tedy Jonáš přirozenými silami, kterých Prozřetelnost použila ke svým záměrům, býti vyvržen u břehu. — „na pevninu“ — nejspíše u břehu Palestiny. Lidové podání umísťuje toto vylodění Jonášovo na všelijakých místech, jež označuje Jonášovým jménem; Srv. Chán Júnus nedaleko palestinsko-egyptské hranice. Chán en-nebí Júnus nedaleko cesty vedoucí ze Sidonu do Bejrutu. U Alexandretty jest „Jonášův pilíř“ (Sedláček). — Všemohoucího Boha poslouchá moře, vítr, bouře i ryba! Jak zahanbují tito němí tvorové neposlušnost Jonáše, proroka Hospodinova! Kdyby byla veliká ryba odepřela Hospodinovi poslušnost, jako byl učinil Jonáš, jak bylo by Jonášovi bývalo?!

Hl. 3. — V. 1. Sanchez se domnívá, že Jon, jak vyvázl z nebezpečí, pospíchal do Jerusalema, aby tam v chrámě splnil sliby (2, 10). Jonáš mohl se domnívati, že za neposlušnost bude potrestán tím, že ho Prozřetelnost již nepoužije za posla pokání Ninivanům, ale že pošle do assyrského veleměsta jiného muže. Nemohl tedy nic moudřejšího učiniti nežli čekati, zdali ho Bůh povolá podruhé. To se skutečně stalo, a to bez jakékoli výtky. Mělo stačiti pokárání, jež plynulo samo z mořské bouře a z pohlcení Jon rybou, aby ten, který necítil Hospodina, když přikazoval, poznal jej, když jej vysvobozoval (Jer).

V. 2. Obsah kázání v Ninive (v. 4) byl Hospodin oznámil Jonášovi již při prvém poslání, ten příkaz trvá dosud, proto mu obsah kázání „ukládá“ (přítomný čas!). — Velikost Ninive je tu opakována, aby bylo zřejmo, proč Hospodinu na něm (na obrovském počtu obyvatelstva níže 4, 11) tolik záleží, že posílá k němu proroka. O velikosti Ninive viz výše 1, 2.

V. 3. Podle hebr. bylo Ninive město veliké „Hospodinovi“ ve smyslu, podaném k v. 2. — „bylo“ město veliké, ale ne již za dob spisovatelových. Viz úvod na str. 893, poz. 18. — Herodot udává, že průměr Ninive byl na jeden den cesty (V. 53); Diodor (II. 3) píše, že byl 150 honů dlouhý, t. j. malý den cesty. Nemůže tedy znamenati „na tři denní pochody“ průměr Ninive. — Týž Diodorus podává z Ktesia, že obvod Ninive měl 480 honů, což by mohlo býti tři denní pochody. — Herodot zaznamenal (V. 53), že u Peršanů jeden denní pochod měl 150 honů (stadii), na jiném místě však (IV, 101) udává 200 honů; 150 honů jest asi 8 hodin, 200 honů jest asi 10 hodin. Římané čítali na jeden den cesty 160 honů. Podle opevněného města Ninive (vnitřního města?) zjištěného vykopávkami, mělo Ninive v obvodu 12 km, tedy asi 3 hodiny! Dnes bývá čítáno na denní pochod 4—8 hodin! — Nejlépe jest vykládati „tři dny“ tak, že Jonáš potřeboval k tomu, aby celé město, všecky hlavní ulice a brány, případně i jiná prostranství v městě (náměstí?) prošel se svým kázáním, tři dny cesty (Efrem, Teofylakt, Vatablus a jj.). Možno se domnívati, že první den v podvečer počal, kázal celý den druhý a třetího dne záhy skončil. — (Srv. podobné časové rčení, že byl Jon v břiše veliké ryby tři dny výše k 2, 1). Možno také, že „tři denní pochody“ je rčení neurčité, jež znamená toliko „velmi dlouho“.

V. 4. 40 dní připomíná tolikéž dní potopy Gn 7, 4. 12. 17. — Čtyřicet dní bývalo postní období. — Ninivané postili se asi jako dnešní mohamedáné v měsíci ramadanu, t. j. nejedli po celý den, až teprve večer, a podobně teprve pod