11 Daleth Sehnal mne s cesty, a rozsápal mě;
zahubil mě.
12 Daleth Natáhl luk svůj a postavil si mě
za terč šípů.
13 He Vystřílel do mých ledví
střely svého toulu.
14 He Stal jsem se posměchem všemu lidu svému,
písničkou jejich celý den.
15 He Nasytil mě hořkostmi,
opojil mě pelyňkem.
16 Vau Kázal mi na křemeni zuby si lámat,
i zasypal mne popelem.
17 Vau Vzdálena jest duše má od štěstí,
zapomněl jsem, co jest blaho.
18 Vau I řekl jsem si: „Veta jest po mně,
a po mé naději v Hospodina!“
19 Zain Rozpomeň se na mou bídu, a mé zavržení,
na (ten) pelyněk a žluč!
20 Zaín Ustavičně mám to na paměti,
takže chřadne ve mně má duše.
21 Zain Co (však) na mysli míti
a proč doufati budu, je toto:
22 Heth Je to hojnost milostí Hospodinových, že není veta po nás;
nemáť konce jeho milosrdenství.
23 Heth Nová jest každým jitrem;
hojná je tvá věrnost.
24 Heth Údělem mým jest Hospodin, praví má duše,
proto budu v něho doufat.
25 Teth Dobrotivý jest Hospodin těm, kteří doufají v něho,
duši, která ho hledá.
V. 12. srv. s Job 6, 4; 16, l4; Dt 32, 23; Ž 37, 3.
V. 13. „ledví“ = sídlo citů jako srdce. (Jer 11, 20; 12, 2; Job 19, 27; Ž 15, 7 a jj.
V. 14. Srv. s Jer 20, 7. - Místo „všemu lidu svému“ Lauer s překladem syrským čte: „všem národům“. Všemu lidu byl by na posměch Jer, případně zbožní Judovci; všem národům na posměch jest národ vyvolený.
V. 16. podle Vulg slovně: „Vylámal mi zuby do jednoho, krmil mě popelem“ (Mlčoch). — „křemen“ = tvrdý chléb. — Popel na hlavě — známka smutku (Jer 6, 26; Ez 27, 30; Mich 1, 10). — K v. 16b podle Vulg srv. Ž 101, 10.
V. 18. „po mně“ = po mé životní síle (hebr). Pouhýrni lidskými silami Jer (národ) nemůže se zdvihnout; může se státi tak toliko pomocí Boží.
V. 19. bývá překládán: „Mysliti na mou bídu a mé zavržení jest pelyněk a žluč“ (Lauer).
V. 22. Že nejsme dosud dokonce zničeni, je dílo milosrdenství Božího a spolu důvod proto, bychom doufali, že se to milosrdenství osvědčí i příště měrou větší (Is 1, 9; Jer 4, 27). — Podle hebr: „Milosti Hospodinovy nejsou vyčerpány, není u konce jeho milosrdenství.“
V. 23. „Nová“ jest hojnost milosti Božích (jeho milosrdenství). — Bůh, nejvýše věrný, slíbil, že bude vždycky milostivý svému lidu. Ten slib dokonale plní každý den znova.
V. 24. srv. s Nm 18, 20; Ž 15, 5; 72, 26; 118, 57.
