vydal v ruku nepřítele
zdi jejích věži;
hlučeli (nepřátelé) v domě Hospodinově
jako o slavnosti.
8Heth Hospodin se ustanovil na tom, že zbortí
zeď dcery Sionské;
natáhl měřidlo svoje, a neodvrátil
od zhouby své ruky;
i kvílilo předezdí a nejinak
zeď rozmetaná.
9Teth Propadly se do země její brány,
zničil, polámal závory její;
král a knížata její mezi pohany jsou,
není právního řádu;
proroci její nedostávají
vidění od Hospodina.
10Jod Sedí na zemi zmlklí starší
Sionské dcery;
posypaly popelem své hlavy,
žínice mají kol beder;
svěsily hlavu k zemi
Jerusalemské panny.
11Kaf (Sion:) „Od slzení chřadnou mi oči,
útroby chvějí se mně,
vnitřnosti mi na zemi plynou
pro pohromu dcery lidu mého,
kdyžtě hyne dítě i kojenec
na ulicích města.
12Lamed (Kdyžtě) říkají svým matkám:
„Kde jest chléb a víno?“,
kdyžtě hynou jako poranění
na ulicích města,
Ez 41, 5; 42, 1 n). — O svátcích býval na chrámoviští radostný hluk poutníků israelských (2 Par 5, 13; 7, 3); teď tam hlučí pohané, výskající nad svým vítězstvím, nad poníženim Judovým! Splnílo se Jer 26, 6.
V. 8. „měřídlo“ = provazec stanovící, na kterém místě, případně jak hluboko má býti vše pobořeno (se zemí srovnáno). Srv. Is 34, 11; 4 Král 21, 13. — „neodvrátil“ = neodtrhl, nevzdálil své ruky.
V. 9. Ježto král i činovníci jsou v zajetí, není řádu, jehož vykonavateli a strážci byli, není „zákona“ (Jer 18, 18). — Z „proroků“ zbývali Jer (42, 4 n.), Bar, Ez, Dan, z nichž poslední dva byli také ve vyhnanství.
V. 10. srv. s Job 2, 8. 12; Mích 1, 10. — Splnilo se, čím byl Is (3, 16—4, 1) kdysi hrozil fintivým dcerám Jerusalemským.
V. 11. srv. s Jer 9, 1. — Dceři Sionské (prorokovi) vře, kypí to v útrobách, kde bylo podle názorů starých sídlo citů. — „vnitřnosti“, vlastně „játra“, rovněž sídlo citů, žárem bolestí takořka se rozplývají, nabotnávají, derou se ven, aby vytekly na zemí… (Job 16, 13).
V. 12. má na zřeteli, co vypravuje 4 Král 25, 3; Jer 52, 6. — „a víno“ pokládá Lauer za glosu. — „chléb“ = slovně: „pšenice“.
