vše v moc Boha, stvořítele světa, a napomenuv své, aby statečně bojovali a stáli až do smrtí pro zákon, pro chrám, pro město, pro vlast a pro měšťany, položil se s vojskem u Modinu. 15Dav svým válečné heslo „Bohu (patří) vítězství!“ a vybrav nejsilnější junáky v noci napadl královský stan, pobil v ležení čtyři tisíce mužů a největšího ze slonů s těmi, kteří na něm byli. 16Největším strachem a zmatkem vojsko nepřátelské naplnivše a vše šťastně vykonavše odtáhli. 17To se stalo, když se rozednívalo s pomocí ochrany Páně.
18Král okusiv židovské statečnosti pokoušel se (válečným) uměním o nesnadná místa; 19i přitáhl s vojskem k Betsuře, židovské pevnosti dobře hrazené, ale byl odehnán; obnoviv útok byl poražen. 20Obleženým posílal totiž Juda potřeby. 21jakýsi Rhodok, z vojska židovského, který pronášel tajné věci nepřátelům, byl vyhledán, jat a uvězněn. 22Král vyjednával opět s obleženými v Betsuře, podal pravici, obdržel ji, odtrhl, napadl Judu, ale byl přemožen. 23Zvěděv pak, že se vzbouřil Filip v Antiochii, který byl zanechán ke správě říše, náramně se zděsil, uchlácholil Židy, povolil jim, přisahal na všecko, co by se spravedlivého zdálo, smířiv se obětoval oběť, uctil chrám a dal dary. 24Objav Machabejského ustanovil ho vůdcem a knížetem od Ptolemaidy až ke Gerrenským. 25Když pak přišel do Ptolemaidy,
V. 16 n. Syrské vojsko táhlo od severu k jihu podél pobřeží nebo více vnitrozemím kolem Lyddy (snad i oběma proudy) Juda nemohl předvídati, kudy se dá Lysiáš na pochod proti Jerusalemu: mohl z Lyddy táhnouti k veleměstu směrem jihovýchodním přes Bethoron nebo druhou cestou, poněkud jižnější; mohl také u Gezeru vpadnouti a táhnout přes Emaus; konečně mohlo syrské vojsko oklikou přes Betsur přitrhnouti k Jerusalemu od jihu. Se všemi těmito možnostmi bylo Judovi počítati. Nemohl rozptýliti své neveliké síly, ale zvolil si stanoviště, se kterého by mohl nejsnáze sledovati pochod nepřítele, se kterého by mohl nejlépe hájiti přístupu k Jerusalemu na severozápadě a na západě a odkud by mohl i v noci nepřítele napaanuti. Takový bod vojensky velmi důležitý byl Modin, asi 15 km vzdálený od Lyddy, Gezeru a Amuásu. Tento předběžný podnik, vypravovaný ve v. 14—17. dokonale se vydařil. Zdá se, že Lysiáš původně zamýšlel od západu nebo severozápadu táhnoutí na Jerusalem, avšak byv zastrašen odvážným zákrokem Judovým volil raději zacházku přes Betsur. Prve nežli mohl se Lysiáš dostati k Betsuru, Juda a vojsko jeho „vše šťastně vykonavše“ (v. 16) odtáhli do Jerusalema, odkud poté táhli do Bet-Zacharia (1 Mach 6, 32). — Co vypravováno 1 Mach 6, 43 o slonu není totéž, co vypravuje o (jiném) slonu 2 Mach 13, 15! Jest vysvětlitelno, že Židé ve dvou případech měli na mušce největšího slona. Bitva u Bet-Zacharia (1 Mach) byla svedena s veškerou Judovou mocí, u Modinu bojovali jen vybraní junáci (mládež); tam strhla se bitva za bílého dne, zde přepadl Juda nepřítele v noci.
V. 18 n. „okusil“ jí byv přepaden v noci u Modinu (výše v. 14-17). — „nesnadným“ místem byl také Betsur, jmenovaný 1 Mach 4, 29; 6, 31.
V. 20 n. „tajemstvím“, jež Rhodok nepříteli zradil, byly asi také okolnosti, za jakých Juda dopravuje potraviny do obležené pevnosti; ta zrada znemožnila další tajné zásobování a donutila Betsurské, že přijali nabídku královu — svobodný východ z pevnosti se samozřejmou podmínkou, že ji králi vydají. — Srv. 1 Mach 6, 49 n.
V. 22 n. „napadl Judu“ v Jerusalemě (1 Mach 6, 51). — „byl přemožen“ — odražen od Judy. Srv. 1 Mach 6, 57 n. — V. 22. nelze vztahovati na 1 Mach 6, 42—47!
V. 23. „zanechán ke správě říše“ byl Filip od Antiocha IV. Viz 1 Mach 6, 14 n. 55. — „dal dary“ — dal na jevo místu svou přízeň (řec). — Později však zachoval se opačně dav rozbořiti zeď (1 Mach 6, 62).
V. 24. „objav“ = laskavě přijav (řec). - Místo „Gerrenským“ lépe jest číst: „Gerarským“, t. j. ke Geraře, jihovýchodně Gazy. — Podle řeckého však nebyl Juda, nýbrž Hegemonides ustanoven velitelem (vůdcem) pobřeží palestinského od hranic fénických až po hranice egyptské!
