Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1145

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

tomnosti Boha, který všechno vidí, i byli obráceni na útěk jeden sem, druhý tam, takže byli spíše od svých (lidí) poražení a ranami mečů svých probodáni. 23Juda náramně na ně dotíral, trestaje bezbožniky a porazil z nich třicet tisíc mužů. 24Timotej sám upadl do rukou Dositea a Sosipatra; mnohými pak prosbami žádal, aby ho pustili živého, protože má prý v zajetí mnohých z Židů rodiče a bratry, kteří by pro smrt jeho zklamání byli. 25Když se (kolikrát) zaručil, že je navrátí podle úmluvy, propustili ho bez úrazu, aby zachovali své bratry.

26Poté, vytáhl Juda ke Karnionu a pobil dvacet pět tisíc lidí. 27Když uprchli byvše zbiti, hnul se (Juda) s vojskem k Efronu, městu hrazenému, ve kterém sídlilo množství rozličných národů; silní junáci postavivše se před zdi statečně odpírali; bylo pak v tom městě také mnoho válečných nástrojů a zásoba střel. 28Ale když vzývali Všemohoucího, který svou mocí sílu nepřátelskou potírá, dobyli města a z obyvatelstva jeho pobili dvacet pět tisíc. 29Odtud táhli ke Scytopoli, které bylo od jerusalema šest set honů zdáli. 30Když však Židé, kteří mezi Scytopolskými bydlili, vydávali svědectví, že dobrotivě s nimi nakládali, že i v čas neštěstí svou laskavost jim najevo dávali, 31poděkovavše a napomenuvše jich, aby také příště dobrotivi byli k národu jejích, přišli do Jerusalema, když nastával svátek týdnů.

32Po letnicích vytáhli proti Gorgiášovi, správci Edomska. 33Ten vytáhl se třemi tisíci pěších a čtyřmi sty jezdců. 34Když se srazili, něco málo Židů padlo. 35Ale nějaký Dositej, jezdec z oddílu Bacenorova, silák, chytil Gorgiáše (a držel ho), protože ho chtěl zajmouti živého; (avšak) jeden jezdec z Tracie obořil se naň a uťal mu rámě; a tak Gorgiáš utekl do Maresy. 36Když pak oddíl Esdrinův dlouho


V. 24 n. „prosbami“ pokryteckými (řec). — „zklamáni byli“ ve svých nadějích, že budou propuštění na svobodu a že se budou míti lépe. Co vypravuje 1 Mach 5, 35 n, není ve 2 Mach.

V. 26. Srv. 1 Mach 5, 43 n. — „ke Karnionu a k Atergateiu (řecké). Atergateion byla svatyně, zasvěcená filištinské (fénicke a syrske) bohvni Atergatis nebo Derketo zvané a zobrazované ženou zpola rybou, Ten chrám Juda spálil.

V. 27. O Efronu srv. 1 Mach 5, 46 nn. Mnohé rukopisy obsahují větu, že v tom městě „sídlil Lysiáš“!

V. 29. O Scytopoli viz 1 Mach 5, 49—51. 600 honů — jest 99 km (hon = 165 m).

V. 31. „svátek týdnů“ = letnice (Lv 23, 15; Dt 16, 9). — Letnice připadly r. 164 před Kr. na 31. května, na neděli. Ježto v předchozí sobotu bylo dlužno dbáti sobotního klidu, mohli Židé slaviti vjezd do Jerusalema nejpozději v pátek dne 29. května. Předchozí události sotva zabraly čtyři týdny, sběhly se tedy pravděpodobně všecky v květnu r. 164. — Výpravu proti Edomcům (Gorgiášovi), o které bude níže (v. 32 nn) vypravováno, podnikl Juda hned po letnicové neděli, tedy po 31. květnu. Bitva, ve které Gorgiáš byl poražen, strhla se podle v. 38. níže v pátek, den před sobotou, která tehdy připadla na 5./6. června. Hebron byl zabrán nejspíše již v prvních dnech června roku 164 před Kr. (Kuugler).

V. 32. Gorgiáš, vojenský správce Edomska, porazil Josefa a Azarjáše před Jamnií a pronásledoval je až na hranice Judska (1 Mach 5, 55—64). — Právě když lidé Josefovi a Azarjášovi dorazili na útěku do Jerusalema, přišlo do veleměsta také vítězné vojsko Judy, který uslyšev o porážce Azarjášově, nemohl nic moudřejšího učiniti nežli co nejrychleji vytáhnouti proti Gorgiášovi, stojícímu ještě na hranicrch Judska. Gorgiáš neměl ani potuchy o tom, že jest i Juda již v Jerusalemě, sice by byl rychle před ním couvl (Kugler).

V. 35. Dositej jiný nežli jmenovaný výše ve v. 19. 24. Dositej byl na koni a chytil pevně Gorgiáše za plášť, protože chtěl toho zlopověstného muže chytit (podle řec). — Gorgiáš utekl do Marisy, kam přišel i Juda podle 1 Mach 5, 66.