Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1143

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Hlava 12.1Když se ty smlouvy staly, Lysiáš jel ke králi, Židé pak obírali se orbou. 2Avšak ti, kteří (tam) byli zůstali, Timotej a Apollonius, syn Genneův, dále Jeronym a Demofon a kromě těch Nikanor, vladař Cypru, nedali jim v tichosti a v pokoji žíti.

3Tehdy Joppští spáchali takovouto nešlechetnost: 4prosili Židy, se kterými bydlili, aby se ženami a s dětmi vstoupili na loďky, které byli připravili, jakoby nic zlého proti nim nezamýšleli; 4to se stalo všeobecným usnešením města. Když i oni svolili a pro pokoj žádného podezření neměli, když na hlubinu přišli, utopili jich neméně než dvě stě. 5Juda, když zvěděl o tomto ukrutenství na lidu národa svého provedeném, dal příkaz svým stoupencům a vzývaje Boha, spravedlivého soudce, 6táhl na vrahy (svých) bratří; v noci zažehl přístav, spálil loďky a ty, kteří od ohně utekli, mečem pobil. 7Když to tak udělal, odtrhl chtěje se zase vrátit a všecky Joppany vykořenit.

8Když zvěděl, že i jamnijští totéž chtějí učiniti Židům, kteří s nimi bydlili, 9napadl v noci i jamnijské a zažehl přístav s loďmi, takže záři od ohně bylo viděti v jerusalemě dvě stě čtyřicet honů daleko.

10Když byli odtud odtrhli devět honů táhnouce proti Timotejovi, napadli ho Arabové, pět tisic mužů (pěších) a pět set jezdců. 11Když se (jim) v prudké bitvě s pomocí Boží šťastně vedlo, ostatek přemožených Arabů prosil, aby jim Juda podal pravici slibujíce, že (jim) poskytnou pastvy a výhody i v jiných věcech. 12Juda maje za to, že v pravdě ve mnohých věcech užitečni budou, slíbil pokoj; oni pak přijavše pravici odešli do svých stanů.

13Poté napadl také pevné město, mosty a zdmi hrazené, v němž byly zástupy všelijakých národů, jež slulo Kasfin. 14Obyvatelé jeho


Hl. 12. — V. 1. „ty smlouvy“, o kterých byla řeč 11, 14 n. — Zatím co bylo jednáno dále (srv. čtyři listiny 11, 16—38) Židé se věnovali svému mírovému zaměstnání.

V. 2. Velitelé syrských posádek rušili Židy na svůj vrub v jejich zaměstnání — O Timotejovi srv. 1 Mach 5, 11. 34. — Apollonia Gennajova dlužno lišiti od jiných Apolloniů; srv. výše 3, 5; 4, 21; 1 Mach 10, 69. Nikanor tento („vladař Cypru“) byl jiný než Nikanor Patroklův (8, 9; 14, 12) — Ježto Cypr podléhal krátkou dobu Antiochovi IV., mohl tam míti svého guvernéra, a tím mohl býti Nikanor. Možno však také, že řecké „Kypriarchés“ jest pouhý titul. — Co si dovolili pohané, spoléhající se na vojenské posádky syrské, ukazují v. 3—9. Tento úryvek, který nemá souvztažné zprávy v 1 Mach, dlužno časově položiti před to, co vypravuje 1 Mach 12, 9—15.

V. 4. „žádného podezření neměli“ a také neprojevili; kdyby byli pozvání odmítli, byli by porušili „pokoj“, ve kterém chtěli s pohanskými spoluobčany v Joppe býti živi.

V. 6. Z přístavu. který hořel, mnozí utekli se na lodi, doufajíce, že se jim podaří po moři uniknouti; ty Juda kázal pobíti.

V. 7. „Když to tak udělal“ místo lepšího řeckého: „ježto však místo bylo zavřeno“, t. j. protože Joppe byla na souši pevnost, která nyní byla zavřela své brány, a protože Juda nebyl na oblehání ani připraven ani na ně času neměl dostávaje Jobovy zprávy odjinud (1 Mach 5, 9 nn) odložil oblehání mesta na jinou, příhodnější dobu.

V. 8 n. O Jamnii viz 1 Mach 4, 15. — Byla dvě města toho jména, jedno při moři s přístavem, o kterém jest řeč tuto, a druhé od moře dále.

V. 10. „proti Timotejovi“ do Zajordání, o které výpravě více níže ve v. 13 nn podáno bude. — Ježto Juda táhl do Zajordání, možno se domnívati, že ke srážce s Araby (beduiny) došlo na cestě z Jamnie k brodům jordánským (u Jericha). — Táhli nejspíše z Jamnie po cestě do Lyddy, odtud do Jerusalema a z Jerusalema dále k Jerichu. — Oni beduini kočovali na Šefele (rovině přímořské na jih Joppe).

V. 13—45. zdají se býti souvztažnými s 1 Mach 5, 16—68. — Proto i Kasfin byvá ztotožňován s Kasforem 1 Mach 5, 26. — a tento s dnešním Mu-