bejského do prostřed vzavše a zbrojí svou ho zakryvše ve zdraví zachovávali; na nepřátele pak šípy a blesky stříleli, takže slepotou zmámeni a venkoncem zmateni jsouce padali. 31Padlo dvacet tisíc pět set pěších a šest set jezdců. 32Timotej (sám) utekl do silné pevnosti Gazary, které velel Chereáš. 33Machabejský se svým vojskem s veselím oblehali tu pevnost čtyři dny. 34Obležení spoléhajíce se na pevnost místa, nad míru zlořečili a pronášeli potupné řeči. 35Když však se rozedníval pátý den, dvacet junáků z vojska Machabejského rozpálivše se hněvem pro rouhání, zmužile přitrhli ke zdi a s lítou myslí postupujíce slézali ji; 36jiní taktéž vystoupivše počali věže a brány zažehati a ty zlolajce za živa spalovati. 37Celé dva dny pustošivše pevnost, Timoteje, nalezše ho v jednom místě schovaného, zabili; také bratra jeho Chereáše a Apollofana zavraždili. 38Když ty věci vykonali, písněmi a chválami dobrořečili Pánu, který veliké věci učinil v Israeli a dal jim vítězství.
Hlava 11. — 1Brzy potom Lysiáš, poručnlk a příbuzný králův, správce říše, těžce nesa to, co se; bylo stalo, 2sebrav osmdesát tisíc (pěšáků) a všecku jízdu táhl proti Židům maje za to, že dobuda města učiní z něho příbytek pohanům, 3z chrámu že bude míti peněžitý důchod jako z jiných pohanských chrámů a kněžství na každý rok že bude prodávati. 4Nikterak neměl na paměti moci Boží, ale mysli bezuzdné jsa spoléhal se na množství pěchoty, na tisíce jezdců a na osmdesát slonů. 5Vtrhnuv tedy do Judska a přiblíživ se k Betsuře, která byla na pevném místě, pět honů daleko od Jerusalema, dobýval té pevnosti. 6Když Machabejský a stoupenci jeho zvěděli, že dobývají pevnosti, spolu s veškerým národem prosili Pána s pláčem a slzami, aby dobrého anděla poslal k vysvobození Israele. 7A sám Machabejský první vzav zbroj napomínal jiné, aby spolu s ním vydali se v nebezpečí a pomoc přinesli bratřím svým. 8Když tedy spolu šli ochotnou myslí, ukázal se u jerusalema jezdec v bílém rouchu, an před nimi jede zlatým kopím potřásaje. Tu všichni společně dobrořečili milosrdnému Pánu a nabyli tolik odvahy, že byli hotovi poraziti ne toliko lidi, ale i nejlítější šelmy a železné zdi. 10Táhli tedy spořáuane majíce pomocníka s nebe a milosrdného Pána. 11jako lvi obořivše se úprkem na nepřátele porazili z nich jedenácte tisíc pěších a tisíc šest set jezdců; 12všecky ostatní obrátili na útěk; většina z nich raněna jsouc vyvázla beze zbraně. Ano i sám Lysiáš hanebným útěkem unikl.
V. 34. „zlořečili“ — rouhajíce se. — Gazara velmi známá pevnost často jmenovaná, jako 1 Mach 4, 15; 7, 45; 9, 52 atd. — „lítou myslí“ — jako lvi.
V. 36 n. Podle řeckého jiní strhli brány, vpustili jimi ostatní vojsko a tak dobyli města. — Timotej byl skrýt v cisterně (řec).
Hl. 11. popisuje druhou porážku Lysiášovu, po které vešli Židé s králem v mír; stalo se v březnu-dubnu r. 164 před Kr. — Druhou tuto výpravu zamýšlel Lysiáš již po své první porážce (1 Mach 4, 35). Vydal se na ni maje nový pro ni důvod — pomstíti porážku Tímotejovu (10, 24—38). 1 Mach nepopisuje této druhé Lysiášovy výpravy; 1 Mach 6, 28—63 vypravuje totiž o třetí výpravě Lysiášově, o které píše také 2 Mach hl. 13.
V. 1 n. O úřadech a titulech Lysiášových srv. 1 Mach 3, 32. — „Brzy potom“ co bylo vypravováno 10, 24—38. — „co se bylo stalo“ podle 1 Mach 5, 1—8; 2 Mach hl. 10. — K množství vojska srv. 1 Mach 4, 35. — K „příbytku pohanů“ 1 Mach 3, 36.
V. 5. Po nezdařené první výpravě Juda Betsur opravil (1 Mach 4, 61). — „pět honů“ jest vyložená chyba opisovače; má býti 150 nebo 160!
