Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1129

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


obřezaly; ty, zavěsivše jim nemluvňata na prsa, když je byli veřejně po městě obvedli, shodili se zdi. 11Jiní, kteří se do nejbližších jeskyní byli sešli a skrytě den sobotní světili, když se to na ně proneslo Filipovi, byli upáleni, protože se ostýchali pro přísné svěcení (soboty) násilím sobě pomoci.

12Prosím těch, kteří čísti budou tuto knihu, aby se nedali zastrašiti těmito odpornými příhodami, ale povážili, že ty události nejsou na záhubu, ale na pokárání národa našeho. 13Neboť nedati hříšníkům dlouho vůle své provozovati, ale hned je trestati, jest znamení velikého dobrodiní (Božího). 14Neboť ne jako na jiné národy čeká Pán shovívavě, aby je trestal, až přijde soudný den proto, že naplněna byla míra hříchů (jejich), 15neusoudil tak i o nás, aby teprve potom trestal hříchy naše na nás, až by došly vrcholného množství. 16Proto nikdy milosrdenství svého nám neodnímá; trestaje protivenstvím neopouští lidu svého. 17To však k napomenutí čtenářů krátce řečeno buď! Ale nyní dlužno nám vrátit se k vypravování.

18Tedy Eleazar, jeden z předních zákonníků, muž, ač vysokého věku, pěkných lící, byl nucen, aby otevra ústa jedl vepřové maso. 19On však vyvolil raději slavnou smrt nežli potupný život, přišel dobrovolně na popravu 20jsa si vědom toho, že dlužno vydati se (na popravu) a (ji) trpělivě snésti tomu, kdo si umínil, že nebude z lásky k životu jísti toho, co jest zakázáno.

21Ti, kteří tu konali službu, nemístnou soustrastí pohnuti jsouce pro staré přátelství s mužem tím pojavše jej soukromí prosili ho, aby si dal přinésti maso, které směl jísti, maso pak z oběti podle rozkazu králova ať jí na oko, 22aby tím činem ušel smrti; pro staré přátelství s mužem tím tu vlídnost mu prokazovali.

23On však počal uvažovatí o vznešené důstojnosti stařeckého svého věku, o přirozené jasnosti šedin, o výborném životě od mládí, i odpověděl rychle podle svatého, od Boha daného zákona, že chce, aby ho poslali na onen svět. 24„Neboť“ — pravil — „nesluší se na náš věk přetvářeti se, aby mnozí z jinochů domnívajíce se, že devadesátiletý Eleazar odpadl k pohanství, 25aby též oni pro mé pokrytectví a pro trochu vrátkého života nedali se svésti, já pak bych tím nedošel potupné skvrny na svém stáří. 26Neboť i kdybych nyní ušel mukám lidským, neunikl bych přece ruce Všemohoucího ani živ ani mrtev. 27Proto zmužile z tohoto života vycházeje ukáží se hodna starého věku, 28jínochům pak zůstavím hrdinný příklad, podstoupím-li čestnou smrt s ochotnou myslí a statečně pro vzácné a svaté zákony.“



V. 12 n. „na pokárání“, vzdělání a vychování. — Srv. níže 7, 32 n; Judit 8, 27. — Kdyby jich Bůh brzy netrestal, zatvrdili by se ve svých hříších. — Jak odkládá Bůh s trestem pohanů, viz Gn 15, 16. — Srv. také Is. 54, 7.

V. 18 n. Krása byla pokládána za dar Boží; srv. Ex 2, 2; Žid 11, 23. — Vepř bylo zvíře nečisté podle Lv 11, 7; Dt l4, 8. — Srv. 1 Mach l 50 — Římané a Řekové obětovali bohům i požívali vepřového masa. Srv. Is 65, 4; 66, 17. — Eleazar přišel dobrovolně k mučidlu, když byl vyplil kusy vepřového masa, jež mu byly násilím do úst vstrčeny. — Mučidlo sluje v řeckém „tympanon“, nástroj dřevěný, ke kterému byli odsouzenci přivazováni, aby pak byli do smrti ubiti. Řekové nazývali ten způsob smrti „tympanismos“, Římané „fustuarium“.

V. 21. „konali službu“ dozírajíce na obětní kvas (řec). — Maso dovolené měl si Eleazar sám připraviti (řec).

V. 28 n. Podle řeckého sám neohroženě přistoupil k mučidlu. — „kteří ho vedli“ — kteří ho měli (z povolání) vésti, nevedli však, ježto Eleazar sám při-