Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1122

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


kotou; uchopili ho tedy, vložili na nosítka a kvapně jej vynesli ven. 28Tak ten, který s mnohými běhouny a drabanty byl všel k pokladně výše jmenované, nesen byl ven, ježto mu nikdo nepomohl, poznav zjevnou Boží moc; 29a tak on Boží mocí ležel němý zbaven jsa vší naděje, že se pozdraví. 30Židé pak dobrořečili Pánu, že zvelebil své místo; a chrám, který málo před tím plný strachu a hrůzy byl, když se ukázal všemohoucí Pán, radostí a veselostí naplněn byl.

31Tu někteří z Heliodorových přátel ihned prosili Oniáše, by vzýval Nejvyššího, aby život daroval tomu, který ke smrti pracoval. 32Nejvyšší kněz obávaje se, aby snad král se nedomníval, že Židé spáchali na Heliodorovi nějaký zločin, podal obět za uzdravení (toho) muže. 33Když se nejvyšší kněz modlil, titéž jinoši v táž roucha oblečení postavili se u Heliodora a řekli: „Děkuj Oniášovi knězi, neboť pro něho daroval tobě Pán život. 34Ty, který jsi bičován byl od Boha, hlásej všem veliké skutky a moc Boží!“ To pověděvše zmizeli.

35Heliodor podav obět Bohu a sliby veliké učiniv tomu, který mu život vrátil, a poděkovav Oniášovi, pojal vojsko a vrátil se ke králi. 36Svědčil pak všem o těch skutcích velikého Boha, které byl na své oči viděl. 37A když se král otázal Heliodora, kdo by způsobilý byl, aby ještě jednou byl poslán do Jerusalema, řekl: 38„Máš-li nějakého nepřítele nebo člověka, který o tvé království ukládá, pošli ho tam a vrátí se ti zbičovaný, jestliže vůbec životem vyvázne, protože na tom místě opravdu jest nějaká moc Boží. 39Ten totiž, jenž má příbytek na nebi, jest opatrovníkem a ochráncem toho místa, a ty, kteří přicházejí, aby zle činili, tepe a zahlazuje. 40Tak tedy má se věc s Heliodorem a se zachováním pokladnice.

Hlava 4. — 1Šimon výše jmenovaný, zrádce pokladu i vlasti, mluvil zle o Oniášovi, jakoby on byl nabádal Heliodora k tomu a on byl původcem (všeho) zla; 2dobrodince města, obránce národa svého a horlitele zákona Božího opovážil se nazvati úkladníkem království. 3Když pak se nepřátelství tak velice rozmohlo, že někteří přátelé Šimonovi dokonce vražd se dopouštěli, 4Oniáš znamenaje nebezpečí (hrozící ze) sváru a že Apollonius, vůdce Célesyrie a Fénicie svým zuřením zlobu Šimonovu rozmnožuje, vypravil se ke králi, 5ne aby žaloval na spoluobčany, ale maje na zřeteli obecné dobro všeho národa. 6Neboť viděl, že bez královského opatření není možno pokoj obnoviti a že Šimon nepřestane od svého bláznovství.



V. 33. „když se modlil“ — podávaje obět smírnou (za hřích Heliodorův) (řec).

V. 34. „od Boha“ — s nebe (řec).

Hl. 4. — V. 1. „výše jmenovaný“ 3, 4. — „nabádal Heliodora k tomu“, aby se vrátil domů bez peněz, že tedy Oniáš jest vinen jeho neúspěchem. Podle řec. Oniáš prý s Heliodorem „zle nakládal“.

V. 4. S jakým výsledkem se potkal krok veleknězův, není známo.