Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1098

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Demetrius obrátiv se zády utekl. 56Tryfon pak zmocnil se slonů a opanoval Antiochii.

57Mladistvý Antioch psal Jonatovi toto: „Potvrzuji tebe v (nejvyšším) kněžství, ustanovuji tebe nad čtyřmi kraji a patřiti budeš k přátelům královským.“ 58Poslal mu také nádoby k službě (stolní), dal mu právo píti ze zlaté číše, býti v šarlatě a míti zlatou záponu; Šimona pak, bratra jeho ustanovil vévodou od pomezí tyrského až ke hranicím egyptským.

60Jonatas pak vyšed procházel města za řekou, i shromáždilo se k němu všecko vojsko syrské, aby mu pomáhalo. Když přišel k Askalonu, vyšli mu slavně vstříc z města. 61Odtud táhl ke Gaze; obyvatelé Gazy se zavřeli; i oblehl je a spáliv okolí města zloupil je. 62Tu prosili obyvatelé Gazy Jonatu i podal jim pravici; vzav syny jejich v zástavu poslal je do Jerusalema; a prošel zemi až k Damašku.

63Když pak uslyšel Jonatas, že přitáhli vůdcové Demetriovi do Kades, které jest v Galilei, s četným vojskem, chtějíce odstrčiti ho od vlivu na řízení říše, 64vytáhl proti nim, Šimona však, bratra svého, zanechal v zemi.

65Šimon položil se u Betsury a dobýval ji po mnoho dní obklíčiv ji. 66Když ho žádali, aby přijal (jejich) pravici, podal jim ji, ale vyhnav je odtud zabral město a osadil je posádkou.

67Jonatas a vojsko jeho položili se u vody Genesar a přede dnem vyrazili na rovinu Asor. 68A aj, vojska cizozemců táhla proti nim na rovině; - na horách položili mu zálohy - on táhl proti nim, 69Tu zálohy vyskočivše z míst svých daly se do boje. 70I utekli, kteří byli na straně Jonatově všichni; žádný nezůstal z nich kromě Matatiáše, syna Absalomova, a Judy, syna Kalfova, důstojníka. 71Tu roztrhl Jonatas roucha svá, nasypal si země na hlavu a modlil se. 72A počav zase bojovati proti nim obrátil je na útěk, ačkoliv odporovali. 73Vidouce to jeho stoupenci, kteří utíkali, vrátili se k němu a honili s ním


Číslice, uvedené ve v. 45 a 48. podány jsou podle lidového odhadu a podání, které „sto tisíci“ naznačuje vůbec „veliké množství“ (Knabenbauer).

V. 54. Konečně podařilo se Tryfonovi dostati Antiocha, syna Alexandrova od arabského emira (výše v. 39 n).

V. 56. O slonech, používaných ve válce srv. výše 6, 30.

V. 57 n. O „čtyřech krajích“ srv. výše v. 28. 34. — O „šarlatě“ viz 10, 20; o „zlaté sponě“ 10, 89.

V. 59. „vévodou“ = strategem. — Místo „pomezí“ řec. lépe: „schodiště“. — „Schodiště Tyřanů“ = mys, zvaný dnes Rás en-Nakúra, sto honů nad Ptolemaidou. (Jos. Flav.)

V. 60 n. Jonatan táhne za „řeku“ Jordan, sbírá tam roztroušené vojsko syrské, jež byl Demetrius II. propustil a s pomocí tohoto vojska vrátiv se do Předjordání napadá Filišťany, kteří byli kdysi na straně Demetria (10, 75. 78). — Učelem cesty Jonatanovy bylo vykořeniti odpůrce nového krále Antiocha VI. (Dionysa).

V. 63 n. „Kades“ viz Jos 20, 7; 21, 32; Sdc 4, 6. — „odstrčiti ho“, aby nepracoval a nebojoval pro Antiocha VI.

V. 65. V Betsuře (6, 50; 9, 52) byli podle všeho stoupenci Demetria II.

V. 67. vypravuje dále, kde byl přestal v. 64. — „Genesar“ets ké jezero. — Asor viz Jos 11, 10; 12, 19; 19, 36; Sdc 4, 2.

V. 70. Ježto řec. zdůrazňuje, že oba byli důstojníky, možno se dohadovati, že také čety, oběma podřízené vytrvaly.

V. 73. „Vidouce to“ — že Jonatan s vytrvavšími počíná nový boj a že se mu daří… Teprve pak, když utíkající nebo kolísající se Židé dali se do nového boje, podařilo se jim nepřítele (stoupence Demetriovy) zahnati, t. j. přinutiti k ústupu do tábora; tábor sám však napadnouti se neodvážili. Z l2, 24 n možno se dohadovati, že přívrženci Demetriovi nebyli touto bitvou venkoncem vyhlazeni.