Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1091

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


poplatky ze soli a upouštím od korun, od třetího dílu semene, 30jakož i od polovice ovoce se stromů, která mně patří; odpouštím vám (ji) ode dneška i pro příští časy, aby brána nebyla z Judska ani z tří krajů, které přivtěleny jsou k němu ze Samařska [a Galilee], ode dneška na všecky časy; 31Jerusalem budiž svatý a svobodný s okolím svým; desátky a poplatky buďte jeho. 32Pouštím také moc nad hradem, který jest v Jerusalemě a dávám jej nejvyššímu knězi, aby jej osadí] muži, kterékoliv on vybere na stráž jeho. 33Dále každého příslušníka židovského, který byl odveden do zajetí z Judska kamkoliv do mého království, propouštím svobodného darmo; všichni buďtež osvobozeni od daní, i z dobytka svého. 34A všecky dny slavné, soboty, nové měsíce, dny ustanovené, jakož i tři dny před slavností a tři dny po slavnosti ať mají svobodné a volné všichni Židé, kteří jsou v království mém; 35a žádný ať nemá moci činiti (jim) něco a obtěžovatí koho z nich z jakéhokoli důvodu. 36Dále budiž připsáno ze Židů k vojsku královu okolo třiceti tisíců mužů; a budiž jim dáváno čeho potřebují jak náleží všem vojskům královským; a z nich ustanovení budou, kteří by byli v pevnostech velekrále; 37z nich buďtež také někteří usazeni v říšských úřadech, které dlužno věrně spravovati; buďtež z nich vzati představení; ať také žijí podle zákonů svých, jak byl (již) přikázal král v Judsku. 38Tři kraje, které přivtěleny jsou k Judsku ze Samařska, ať jsou pokládány s Judskem za jeden celek; ať jsou pod jedním (pánem) a nechať neposlouchají moci jiné nežli jediného velekněze. 39Též Ptolemaidu a území její daruji svatyni Jerusalemské na potřebné její náklady. 40A já dávám (k tomu) každý rok patnácte tisíc lotů stříbra z důchodů královských, které mně patří; 41a vše co zbývá (dodati), co nezapravili úředníci za předešlých let, od nynějška budou dodávati na potřeby chrámu. 42A nad to pět tisíc lotů stříbra, které vybírali z důchodů svatyně na každý rok — i to ať přináleží kněžím, kteří konají službu. 43Dále kdokoli se uteče do chrámu jerusalemského nebo do obvodu jeho, proviniv se proti králi v jakékoli věci, ať jest propuštěn a všecky věci, které má v království mém ať má svobodné. 44Také na stavbu neb opravu staveb chrámových náklady


V. 31. „svatý“, nedotknutelný v příčině dávek, příslušných chrámu a kněžstvu, ze kterých vybíral dosud král poplatky. — „poplatky“, jež budou od nynějška patřiti Jerusalemu, jsou prvotiny (Nm 18, 11; Dt 18, 4), všelijaké výkupy (prvorozenců, zvířat nečistých, zaslíbených Bohu) atd.

V. 32. Jonatana nejmenuje, zřejmě proto, Že ho nechce uznati za nejvyššího kněze.

V. 33. „každého příslušníka“ bez ohledu na pohlaví nebo věk. — Mají býti osvobozeni od poplatků všech, které by jim (a dobytku jejích) ztěžovaly návrat do Palestiny.

V. 34. „svobodné a volné“ k jejich svěcení; nesmějí tedy býti nuceni k práci, poháněni k soudům a pod. To právo se vztahuje ne toliko na Židy, usedlé v Palestiné, ale i na jejích soukmenovce usazené kdekoliv říši Syrské. — „tři dny“ před a po svátcích byly snad ustanoveny na cestu do Jerusalema a zpět. Srv. EX 23, 17; 34, 23; 2 Par 8, 13. — „dny ustanovené“ zákonem k svěcení.

V. 36 n. „všem vojskům královským náleží“ šat, strava, přístřeší a žold. Král bude také ochráncem zákona židovského! Srv. výše 9, 70 n.

V. 41. Již králové perští, pak egyptští Ptolemeovci a Seleukovci po Antiocha Epifana přispívali na potřeby chrámové.

V. 43. Král slibuje chrámu právo útočištné (asylu) mnohem širší než jaké stanovil zákoník mojžíšský. Srv. Ex 21, 14; 3 Král 1, 50; 2, 28—34.

V. 41. Pevnosti stavěné z důchodů královských, byly by důvodem, o který by mohl snadno král opírati své nároky vlastnické na ně. To chápalí také Židé;