Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1081

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


vůdců, který byl nepřítelem lidu israelského, a přikázal mu vyhladiti ten lid. 27Přitáhl tedy Nikanor do Jerusalema s vojskem velikým a vzkázal Judovi a bratřim jeho tato slova na oko pokojná: 28„Nechť není války mezi mnou a vámi; přijdu s muži nemnohými, abych viděl tváře vaše s pokojem.“ 29Když tedy přišel k Judovi, pozdravili se vespolek pokojně ; ale nepřátelé byli, připraveni chytiti Judu. 30Juda zvěděv tu věc, že (totiž) lstivě přišel k němu, strachoval se ho a nechtěl již viděti tváře jeho. 31Nikanor srozuměv, že vyjeven byl záměr jeho, vytáhl proti Judovi k bitvě vedle Kafarsalama. 32I padlo z Nikanorova vojska na pět tisíc mužů; (ostatní) utekli do města Davidova.

33Po těchto událostech vystoupil Nikanor na horu Sion; i vyšli (někteří) z kněží (a ze starších) lidu, aby ho přivítali v pokoji a ukázali mu zápalné oběti, které obětovány bývaly za krále. 34Ale on s posměchem pohrdl jimi a poskvrnil (je); mluvil pyšně 35a zapřisáhl se zlostně řka: „Nebude-li vydán Juda i vojsko jeho v ruce mé hned, jak se navrátím v pokoji, vypálím tento dům!“ A vyšel s velikým hněvem. 36Tu kněží vešli, postavili se před oltářem a chrámem, plakali a řekli: 37„Ty, Pane, vyvolil jsi dům tento, aby jmenován byl podle jména tvého, a aby domem modlitby a prosby lidu tvého byl. 38Vykonej trest nad tímto člověkem a nad vojskem jeho, ať padnou mečem! Pomni na rouhání jejich a nedej jim obstáti!“

39I vytáhl Nikanor z Jerusalema a položil se s vojskem svým u Bet-horonu; tu se k němu připojilo vojsko syrské. 40Juda pak položil se u Adarsy se třemi tisíci mužů. Juda modlil se takto: 41„Pane, když ti, kteří poslání byli od krále Senachériba, rouhali se tobě, vyšel anděl a pobil z nich sto osmdesát pět tisíc: 42tak potři vojsko toto před námi dnes, ať poznají ostatní, že zle mluvil proti tvému svatému místu; suď ho podle zloby jeho.“ 43Když pak vojska svedla bitvu třináctého dne měsíce adaru, poraženo bylo vojsko Nikanorovo; on padl první v bitvě. 44Když uzřelo vojsko jeho, že Nikanor padl, odhodili


V. 29 n. Jos. Flavíus (XII 10, 4) vypravuje, že Nikanor pozdraviv Judu a zapřed s ním hovor, dal svým průvodcům umluvené znamení, aby Judu jali; ten však věc zpozorovav uskočil a utekl ke svým. — Juda nechtěl s ním již podruhé vyjednávati a Nikanor vida, že lstí se ho nezmocni, sáhl k násilí.

V. 31 n. Kafarsalama bývá ztotožňováno s místem zvaným Kafar Salam mezi Nablusem a Kajsarií. (jiní jinak). — „do města Davidova“, kde drželi pevnost („Akru“). — Abel (Revue biblique 1924) důvodnéji se domnívá, že bitva se strhla mezi Adasou (viz níže) a Kafarsalamou a toto místo hledá 20 minut na východ od onoho ve zřícenině, jež sluje dnes Chirbet Erhá; jméno „Salama“ zachovalo se v nedalekém klášteře byzantském, který byl jmenován Deir Sellám. Místo jest 8—9 km severně Jerusalema, bylo tedy snadno poraženým prchnouti do veleměsta. Údolí mezi Adasou a Kafarsalamou sluje dnes Uádi ed-Damm. Srv. 2 Mach 14, 16.

V. 33. O zvyku obětovati za krále srv. Jer 29, 7; Bar 1, 11; Esdr 6, 10; později bývala obět podávána také za římskéno císaře (Jos. Flav. O válce ž. II. 17, 2).

V. 34 n. „poskvrnil je“ snad tím, že je poplval svou pohanskou slinou. — „v pokoji“ po vítězství, jehož nad Judou dobudu. — Žádá, aby zradou mu byl vydán Juda hned na místě.

V. 36. srv. s Joel 2, 17. — K v. 37. srv. 3 Král 8, 29 n; 9. 3; 8, 43; Is 4, 1. a jj.

V. 39 n. O Bethoronu viz 3, 16. Tam se k Nikanorovi přidružily čerstvě posily, které přišly od severu. Možno, že jim vyšel Nikanor vstříc, aby nebyly od Judy přepadeny a poraženy. — Adarsa (Adasa) byla 11 km na východ od Bethoronu, tedy tam, kde jest dnes Chirbet Adase. Juda překvapil nejspíše Nikanorovo vojsko na cestě z el—Džíbu do Adasy (Abel).

V. 41 n. srv. s 4 Král 19, 35; Is 37, 36.

V. 43 n. Třináctý den adaru byl čtvrtek 8. března r. 161 před Kr. (Kugler).