vzav si kořist z ní vypálil ji ohněm. 36Odtud vytáhnuv dobyl Kasbonu, Magetu, Bosoru a jiných měst galaadských.
37Po těchto událostech sebral Timotej vojsko jiné a položil se s ním před Rafonem za potokem. 38Juda poslal (vyzvědače), aby ohledali to vojsko; ti mu oznámili: „Shromáždili se k němu všichni národové, usedlí kolem nás, vojsko velmi veliké; 39také Araby si najali na pomoc, a položili se za potokem hotovi jsouce táhnouti proti tobě do boje.“ Tu vytáhl Juda proti nim. 40Timotej řekl vůdcům vojska svého: „Až se přiblíží Juda se svým vojskem k potoku: přepraví-li se k nám prve, nebudeme moci mu odolati, ježto bude mocnější nežli my. 41Bude-li se však báti přepraviti se a položí-li se s vojskem za potokem, přebrodíme se k nim a zmocníme se ho.“ 42Když se tedy Juda přiblížil k potoku, postavil zapisovatele lidu u potoka a přikázal jim toto: „Žádného člověka nenechte (si odpočinouti), ale nechť táhnou všichni do boje!“ 43I přebrodil se k nim nejprve on a všecek lid (jeho) za ním a potřeni byli všichni ti národové tváří v tvář; odvrhše zbraň svou utekli do chrámu, který byl v Karnaim. 44(Juda) však dobyl toho města a zapálil chrám ohněm se všemi, kteří byli v něm; tak bylo potlačeno Karnaim nemohouc odolati Judovi.
45Poté shromáždil Juda všecky Israelity, kteří byli v zemi Galaad, od nejmenšího až do největšího, i manželky a děti jejich, velmi veliký to zástup, aby táhli do země Judské. 46Přišli až k Efronu; bylo to město veliké, v průsmyku postavené, velmi hrazené, jemuž nebylo lze vyhnouti se na pravo ani na levo, ale prostředkem jeho (jen) vedla cesta. 47Obyvatelé města se zavřeli a zatarasili brány kamením; i vzkázal jim Juda slovy pokojnými 48toto: „Budiž nám dovoleno projítí zemí vaší, abychom mohli (dále) táhnouti do své země; žádný vám nic neuškodí; toliko pěšky přejdeme.“ Ale nechtěli jim otevřítí. 49Tu kázal Juda provolati ve vojsku, aby se položil každý na místě, na kterém (právě) byl. 50Položili se tedy muži silní táborem; poté dobýval města toho celý den a celou noc, i dostalo se město v jeho
V. 36. „Kasbon“ = Kasfor jmenovaný ve v. 26. Viz tamže a ve v. 27. ostatní města.
V. 37. Rafon=Tell eš-Šiháb jihozápadně od el-Muzéribu (Kasforu). — „za potokem“ = za Uádi el-Baddže. (Abel. Jiní myslí na údolí el-Ehreir a na er-Rafe, západně od Busr el-Harírí.)
V. 39. Možno, že zpráva vyzvědačů byla správná, že vojsko Timotejovo skutečně pomýšlelo na útok; Timotej sám však usoudil jinak; srv. níže v. 40. věděl, že odváží-li se Juda sám k útoku, bude to znamením, že jeho vojsko je svěží, a tomu že neodolá. Neodváží-li se Juda k útoku, bude to znamením, že nemůže, že vojsko jeho jest vysíleno a že tedy nezdrží náporu Timotejova. — Údolí el-Baddže vine se od východu k západu a poté zatáčí se k jihozápadu. Timotej byl na severním, Juda na jižním břehu. (Udolí Ehreir jde od severu k jihu a poté zatáčí se na jihozápad; podle toho byl by Timotej býval na východním, Juda na západním břehu. Knabenbauer.)
V. 42. „zapisovatele lidu“ (vojska) jako Dt 20, 5; Jos 1, 10. a jj. Byli to „polní četníci“. — Ježto byla v údolí voda, sběhlo se, co tu jest vypravováno, na jaře.
V. 43. „Karnaim“ : Šeich Sa’ad severně od Tell ’Aštara, kde bylo asi Atargateion, jmenované 2 Mach 12, 26., jež dlužno lišiti od Karnionu, t. j. od chrámu Karnaim-ského. (Abel.)
V. 46. Efron byl tam, kde je dnes et-Taijibe, na cestě z el-Hosnu k mostu (starému) přes Jordán, zvanému Džisr el-Mudžámi.
V. 49. Na to, aby se položili pravidelným táborem nebylo ani místa ani času. — Jen chvilku bylo popřáno odpočinouti.
