Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1060

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


tehdy zabil, oltář zbořil 26a horlil pro zákon jako byl učinil Finees Zamrimu, synu Salomovu.

27Matatiáš vzkřikl v městě velikým hlasem: „Každý, kdo horlí pro zákon a chce býti věrný smlouvě, nechť vyjde za mnou!“ 28I utekl on a synové jeho do hor, opustivše cokoli v městě měli.

29Tehdy odebrali se mnozí, kteří dbali práva a spravedlnosti, na poušť; 30usadili se tam oni, děti, ženy jejich i dobytek; rozmohly se totiž proti nim zlé věci.

31Když to bylo oznámeno královým lidem a vojsku, jež bylo v Jerusalemě, v městě Davidově, že totiž odešli muži někteří - kteří porušili králův přlkaz - do skrýší na poušti, a že mnozí odešli za nimi: 32hned táhli na ně a chystali se do boje proti nim v den sobotní. 33Řekli jim: „ještě i nyní odpíráte? Vyjděte, učiňte podle slova krále Antiocha, a budete živi.“ 34Ale oni řekli: „Nevyjdeme a neučiníme podle slova králova, bychom znesvěcovali sobotu!“ 35Počali tedy rychle proti nim bojovati. 36Ale (Židé) neodpovídali jim, ani kamene nevrhli na ně, aniž také zahradili skrýše 37řkouce: „Zemřeme všichni ve své poctivosti a svědky budou nám nebe i země, že nespravedlivě zabíjíte nás!“ 38Zdvihli tedy boj proti nim v sobotu, i zemřeli oni, ženy, děti a dobytek jejich, asi tisíc lidí.

39Matatiáš a přátelé jeho zvěděvše o tom kvílili nad nimi velmi, 40ale řekli sl: „Učiníme-li všichni jako tito naši bratři učinili, a nebudeme-li bojovati proti pohanům o životy a zákony své, vyhladí nás velmi brzy se země. 41I ustanovili se ten den na tomto: „Ať přijde kdokoliv, aby bojoval proti nám v sobotu, bojovati budeme proti němu, ať nezemřeme všichni, jako zemřeli bratři naši v skrýších!“

42Tehdy přidal se k nim sbor horlivců, udatní mužové z Israele, kteří všichni byli oddáni zákonu; 43také všichni, kteři chtěli utéci zlým věcem, připojili se k nim a zesílili je. 44Sebrali tedy vojsko

a porazili hříšníky ve svém hněvu
a muže nešlechetné ve svém rozhorlení,

kdežto ostatni utekli k pohanům, aby vyvázli.




V. 27. Matatjáš poznal, že dlužno zosnovati vojenský odpor, má-li býti vrácena lidu náboženská svoboda.

V. 28. „do hor“ blízkých, dobře známých.

V. 29 n. „na poušť“ judskou, západně Mrtvého moře, kde bylo mnoho skrýší. — „zlé věci“ = nebezpečí, že budou nuceni k modlářství, nebo že budou utraceni a pod.

V. 31 n. „královým mužům“ = dozorčí komisi, o níž byla řeč výše. V opevněném „městě Davidově“ byla syrská posádka. Viz výše 1, 35 n. — Syrští pádili za nimi a dostihnuvše jich položili se proti nim táborem, že nemohli uniknouti ze skrýší, do nichž se byli uchýlili. (Řec).

V. 36. Vykládali si zákon o svěcení soboty v ten rozum, že není ve svatý den dovoleno bojovati ani ve válce obranné. Bylo jim hrdinství jejich zajisté přičteno ke spravedlnosti, ačkoli vykládali zákon jednostranně, příliš přísně. Jinak soudil Matatjáš (v. 40).

V. 39. Matatjáš, skrývajicí se na horách nedaleko Modinu.

V. 41. Jos. Flavius (Starož. 12, 6) odvozuje odtud obyčej Židů v případě nutnosti bojovati i v sobotu.

V. 42. Tito „horlivci“, „Asidaioi“ (řecky), „Chasídim“ (hebrejsky) zdá se, byli tehdy zorganisovaní ve zvláštní společnost, jež horlila o zachovávání zákona jako později fariseové. Jak dlouho u Makkabeovců vytrvali, viz níže 7, 13. — „oddáni zákonu“ a ochotni za něj trpěti.

V. 43. „zlým věcem“, jež páchali královšti dozorcové.

V. 44. „hřísníky“ = „muže nešlechetné“ = židovské odpadlíky.