Stránka:Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Třebíči na Moravě.pdf/9

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
280
Basilika Nanebevzetí Panny Marie v Třebíči na Moravě.


hrany tvoří, pak na samých povystupujících krajích a vnitř při samých (bývalých) dveřích stávalo druhdy po obou stranách 8 kulatých hladkých, nyní bohužel jak se zdá, schválně vylámaných sloupů, z nichž dole jenom polookrouhlé nohy, nahoře bohaté do sebe zasahující hlavice korintského pořádku zbývají. Na těchto hlavicích spočívá hladká římsa, dole jen třemi lištami a laločky ozdobená, a z té pak vyrůstá hořejší velebný oblouk portálu, srovnávající se v rozčlánkování a vyozdobení svém úplně s dolejší částí. Nad sloupy klenou se totiž hladké oblouky, a mezi nimi pasy s podobným vyozdobením, jaké na dolejších otupělých hranách se spatřuje. Jest jich šest. Ozdoby na nich a na otupělých mezisloupových hranách pod nimi jsou následující:

Svrchní pás, největší oblouk tvořící a již venku po rovné ploše kostelní zdi se táhnoucí, má ozdobu zvláštního spůsobu, ana se skládá z 12 pravidelně k sobě se řadících lístečků, které větší listy tvoří, a vroubovanými lištami s obou stran obklíčeny jsou. Dolejší otupělá hrana ukazuje však zcela jiný výkres: mezi dvěma lištami vydlabány jsou mřížky, a v každém políčku viní list.

Druhý, již v portálové dutině sedící pás skládá se ze dvou vypuklých, klikatých pásek.

Třetí ukazuje svazek lištev s dvěma křížem přes ně obvinutýma páskama.

Čtvrtý má v oblouku nahoře fantastické seřadění podob lidských a zvířecích mezi lupením, dole ale provedený lupenatý ornament, jenžto se nahoře končí podobou zvířete v pazourech tabulku držícího.

Pátý pás tvoří eliptické důlky mezi vypuklými obrubami, jež mezi sebou vždy kamenná růže spojuje.

Šestý konečně ukazuje v oblouku skrčené podoby zvířecí s lidskými hlavami mezi stromovitým lupením, dole však jen podobné stromovité lupení, končící se nějakými lidskými podobami, ježto otevřené knihy drží.

Všecky tyto plastické práce jsou přísně a s velikou umělostí provedeny. Na svrchním oblouku sedí nejvýše anděl se spuštěnýma křídloma; druhý pod obloukem na pravé straně; třetí v protější straně však ztracen jest. Plochý polokruh nad samými dveřmi má rovněž neobyčejnou ač jednoduchou ozdobu, totiž polovici osmidílné růžice. Zazděné dvéře, ježto někdy do chrámu vedly, mají šířku 4' 7" a výšku 12'. Taková malá šířka jich s velikolepostí celého portálu divně se nesrovnává. Z pokrajních portálových sloupů vyrůstají nad římsou pěkná kamenná žebra soustavy čtvercové, která jako palmy se rozkládají, ale nedodělána zůstala. Sokl o třech stupních slouží celému portálu za podkladek.

Co se týče zachovalosti této umělecké památky, tu musím podotknouti, že dolejší pravá čtvrt a hořejší levá čtvrt, any často vápenným nátěrem potaženy byly, tvary své nejzřetelněji ukazují, kdežto druhé dvě čtvrti hlinou a maltou mnohem více znešvařeny a také zde onde silně porouchány jsou. Podoby, ježto nahoře na čtyřech vnitřních hranách desky neb knihy před sebou drží, pokládal bych za symboly čtyř evangelistův; na štítkách jeví se stopy vrytých písmen, jež mi ale silný a hrubý nátěr rozeznati nedovolil. Látka, z níž celek zhotoven, jest tvrdý pískovec.

Když pomyslím, jak snadno by se toto tak vysokou uměleckou a starožitnickou cenu mající dílo ve své původní kráse světu navrátiti mohlo, nemohu potlačiti přání, aby spanilomyslný nynější patron chrámu ohyzdnou kaplánku zrušiti a odstraniti, a zámeckému knězi, jehožto duchovní správě dost znamenitá osada svěřena jest, totiž kromě zámku ještě Podklášteří a vsi Budikovice, Tejno, Sokoly a Račerovice, jiný slušnější byt v obšírných místnostech zámku vykázati ráčil. A aby se to stalo, právě by letošní rok nejpříhodnější byl pro oslavení stoleté památky založení zdejšího zámeckého kaplanství skrze Františku Josefu hraběnku z Waldšteina r. 1757.

Nyní ještě několik všeobecných úvah o tomto chrámu Třebičském. Podlé základův a hlavních částek jest tato stavba románská, a padá buď do druhé polovice 12. aneb do první polovice 13. století. Románský charakter vystupuje nejen bohatě v dolejších ale také v hořejších prostorách. Mistrovské a harmonické provedení základních tvarův, jakož i výtečné a bohaté lupenové ornamentiky a její mnohostranné již v 12. století se jevící upotřebení, vše to nám nyní slouží za důkaz, jak vysokého stupně vyvinutosti tento stavitelský sloh ze západní Evropy k nám přišlý v našich stranách dosáhl, a jak vyvinuta byla u nás již tehdáž stavitelská technika. Sloupořadí v kryptě se svými pěknými hlavicemi srovnává se věrně se sloupořadím v presbyteriu, v síni kajicníkův a na zevnitřních stranách apsid. Postranní portál pak srovnává se s portály vedoucími z kůru do sakristie a bývalé kaple; též okna souhlasí a bohaté římsy na apsidách a levé boční lodi.

Ale všecky tyto tvary slohu románského spojují se ve mnohých částech s gotikou, a to dílem již prvotní (v 13. století povstalou) a dílem pozdní (ze 16. století). Gotický charakter převládá v celé hořejší stavbě všech tří lodí, ježto se vysoko vzhůru pnou, jeví se též v hlavních západních portálech, v opěracích pilířích venkovské strany levé boční lodi, v klenbách krypty a předsíni kajícníkův, konečně v oknech hlavní apsidy a západního průčelí. — Tyto gotické, dobře provedené formy spojují se se staršími románskými u velikolepý celek románsko-gotický, jejž ale jenom z části si troufám nazvati slohem přechodním, a jmenovitě jenom tam, kde viděti jest, že stavitel od původní myšlénky slohu románského ustoupil, a oblouk okrouhlý s vysoko pnoucím obloukem lomeným spojil, jak to v běhu 13. století v celé střední Evropě pozorujeme, čímž se nový, velikolepý účinek docílil. Neboť podivuhodná