Stránka:Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Třebíči na Moravě.pdf/8

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
279
Basilika Nanebevzetí Panny Marie v Třebíči na Moravě.


a z těchto desk, ješto vždy vlhké jsou, mnohé vyhnily a povypadaly.

Apsida této krypty zavřena jest jako nahoře v kostele třemi stranami šestihranu; ve dvou stranách jdou hluboká ale nízká, do polokruhu sklenutá okénka ven do sadu, kde je tráva přikrývá, tak že jediné světlo, jež ona do těchto podzemních prostor vedou, sotva na několik kroků tmu zdejší rozplašuje. V třetí straně prolomen jest nynější vchod ze sadu. Tu byl jeden sloup rozdrcen, a bezpochyby v minulém století novým kulatým sloupem všeho vyozdobení prostým nahražen. Více gotických slepých oken pozoroval jsem do stěn zapuštěných, a také jsem odkryl zazděný vchod, kterým se přímo z kláštera do krypty vcházelo. Nyní jest v něm i starý oltářní, křížem ozdobený kámen zazděn. Naproti němu vycházelo se po stupních nahoru do kostela, ale i to místo jest nyní zazděno. —

Boční krypta pod vedlejší apsidou jest jako hořejší sakristie do polokruhu zavřena a do polokruhu sklenuta. Sloupů tu není. Sloužila prý též co sakristie, a ještě před lety stály v ní veliká kachlová kamna s barevnými a emailovanými ozdobami. Našel jsem z nich jen ještě jeden kachel s Waldšteinským erbem. Štít jest emailovaný a leží na řádovém kříži rytířův sv. Jana, a nahoře stojí písmena: F A G V W, což znamená: Franz Augustin Graf von Waldstein. Tento hrabě obdržel Třebíč r. 1666, byl nejvyšším dvorským maršálkem a velkým převorem řádu Johanitův, a umřel r. 1684. — Na jedné straně spatřil jsem kus vybourané zdi, any se tu poklady hledaly, neboť, jako obyčejně v takových místech, nescházelo pověstí o schovaných báječných drahocennostech.

Dlažby v celé kryptě není, půda jest pouze ubita a na mnoha místech sbírá se voda v louže. Vlhkost totiž ze zahrady při deštivém počasí zdi prosáká, a teče po nich do vnitřku, kde nemůže ani vyvětrati ani do skály vniknouti, na které stavení stojí. Jaký div pak, když stuchlý vzduch žádného navštěvovatele zde dlouho netrpí. Pro lásku k starožitnému umění můžeme však nějakou oběť již učiniti, kdežto tak obzvláštní, příšerně krásný pohled jen zřídka kde míti můžeme. Jak již podotknuto, viděl jsem tento kouzelný obraz v plném blesku rudoplamenného osvětlení. Temně zazníval každý krok, hlas budil ozvěnu ve všech tmavých koutech, černý mour zamčeným povětřím a otevřenými dvířky, z venku vcházejícím vzduchem sem tam zmítaný, na mne padal, k tomu ta mrákota, ty černé stíny sloupův po zemi, vystupování obloukův z polotmy, na které odrážené úplné světlo padalo — to vše na mou fantasii tak mocně působilo, že jsem jako v mlhavých obrazích ponořen jen snivě a mimovolně obrysy místa toho na papír přenášel, co vlastně bylo hlavním záměrem, který mne v tato místa byl uvedl.

V této kryptě ukládaly se prý dle starého podání nejen rakve obyvatelův kláštera ale též i dobrodincův jeho; v prostřední lodi odpočívali mnichové, v levé boční kapli opatové, v pravé (nyní zmizelé) kapli světští. Místa bývalého pohřbu nahoře zmíněných čtyř moravských Přemyslovcův, zakladatelův a dobrodincův kláštera, nelze nyní vypátrati. Nepochybuji, že zde za časův kláštera často služby boží za zemřelé konány bývaly, a může býti, že oltář, který nyní zazděn jest v bývalém z kláštera sem vedoucím vchodu, někdy v apsidě prostřední lodi stával. Nyní jest celá krypta prázdná a zpustlá, jen hromady písku nasypané v koutech svědčí o tom, že nyní zámeckému knězi slouží za sklep k chování rozličných kuchyňských zásob.

Konečně prosím laskavého čtenáře, aby mne následoval do příbytku ctihodného zámeckého kněze. Jest to podivná stavba, k severní straně chrámu přilepená, v očích malíře snad vítaný předmět k romantickému obrázku, ale ne zde na tomto místě, kdež nejvýtečnější útvory posvátného umění hyzdí a závistivě ukrývá. Z hořejšího patra povystupuje dřevěná polootevřená lomenice, spočívající na sloupech, o kteréž se přístřešek opírá. Tento příbytek zřízen byl r. 1759; když totiž v celém rozsáhlém zámku pro kněze r. 1757 nadaného nemohl se vynajíti příhodný příbytek, vystavěli kaplanství v gotické předsíni chrámové před mistrovské dílo románského portálu!

Hned při vstoupení do toho příbytku spatřujeme po jedné straně předsínce štíhlé kulaté sloupy na čtverhraných podstavcích s hlavicemi lupením ozdobenými, z nichž ozdobně tesaná žebra do lomeného oblouku vyrůstají. V přízemí jest malý pokoj, kuchyňka a komora, vše s dřevěným stropem. Úzké dřevěné schůdky vedou na hořejší patro, kde jest opět pokojík a vedlé něho půda, ku předu dřevěný výstupek. Nad celkem spočívá střecha. Celý prostor tvořil někdy gotickou předsíň kajícníkův, pozdější žebračnu. A zde před světem zakryto chová se přeskvostné dílo starého umění, a nikdo by je netušil, byť ho i návštěva do skrovného pokoje ctihodného kněze vedla. Teprvé v komoře a kuchyni spatřujeme dolejší část velebného portálu; hořejšek zas musíme ohledati nahoře na půdě a v pokoji. Celý portál jest tedy rozčtvrcen; dole a na půdě nahoře nic ho nazaclání, v hořejším pokoji ale zakrývá jej dřevěná stěna s dvířkami; v pokoji spatřují se jen žebra gotické klenby, a od portálu jen poslední oblouk s kamennou figurkou anděla nahoře, a jiná soška v koutě na římse pod obloukem. Vyznávám se, že mne to stálo mnoho práce, ze všech částí příbytku kněžského podobu portálu sestaviti a vykresliti, a jen dobrý zdar mého počínání sílil mou vytrvalost, která mne k šťastnému cíli přivedla a blaženým citem, tímto vzácným nálezem vzbuzeným, odměnila.

Portál ze stěny trochu povystupuje, a pak se asi na sáh hluboko do vnitř zapouští. Jeho největší šířka obnáší 18', celá výška 22', z čehož na okrouhlý štít 10' připadá. Šikmo se rozvírající strany portálu tvoří tu i onde šest do hloubky ustupujících, otupělých hran, z nichž každá jiným spůsobem pilnou řezbou ozdobena jest. V úhlech, jež tyto