končící; jedna z nich po straně evangelií slouží za sakristii, druhá před drahným časem ale docela stržena a rozebrána. Křížové klenby v bočních loděch podobají se oné v hlavní lodi. Za starodávna bývaly nad oběma ještě rozsáhlé empory čili chodby; z těch jest ona nad levou lodí nyní zcela zrušena, z druhé přitykající k zámeckému dvoru udělána jest nyní chodba otevřená do dvora, o které jsem se již nahoře zmínil.
Západní průčelní stranu chrámu zaujímají dvě novější věže a mezi nima široce do čtverhranu založená kruchta. Hlavní branou a dvěma bočními fortnami vstupuje se tu po několika stupních do podkruchtové síně, jejížto gotická křížová klenba uprostřed o šest slabších pilířův se opírá, a třemi malými gotickými okny nade vchody osvětlena jest. Na kruchtě stojí varhany, a za nimi otvírá se v průčelní chrámové zdi výsoké, velikolepé gotické okno. —
Obyčejný vchod do chrámu nalézá se nyní po straně hned za severní věží v samém začátku levé chrámové lodi, a byl teprv v pozdějších časích prolomen a v podobě lomeného oblouku zřízen. Avšak nedaleko něho ukazují v severní zdi chrámové dva vyvstávající polosloupy místo původního severního, nyní zazděného portálu, kterýž k největším ozdobám chrámu náleží, jakkoliv od sta let v nejpodivnějším úkrytu vězí. Ponechám si, později o něm promluviti.
Naproti těmto vchodům jest v pravé boční lodi ještě jeden vchod do čtverhraného zámeckého dvora, tak zvané kvadratury, kde bezpochyby za dob kláštera do čtyř úhlův klášterní chodba běžela.
Vysoký a směle vyklenutý oblouk dělí hlavní loď od kněžského kůru, kterýž neobyčejným sestrojením svých klenb zvláštní pozornost stavitele poutá a skvostnou perspektivu tvoří. Sama žebra, vyšvihujíce se od stěn z krásně vypracovaných nosičův, od nichž dlouhé čepy dolů visí, vznášejí se směle a svobodně ve výši a svědčí o veliké stavitelské technice. Mezi tím jest vysoko na plochách obou stěn pod samými klenbami 10 malých okének, z nichž každé kulatým sloupkem na dvé rozděleno jest.
Na prvním vysokém oblouku skví se nápis slavnému rodu Waldšteinskému zajisté ke cti sloužící:
HONORI DEI ET B. V. MARIAE EX PROFANATIS RUDERIBUS RESTITUIT JOANNES JOSEPHUS S. R. I. COMES DE WALDSTEIN ANNO 1730,
t. j. „Ku chvále Boží a bl. P. Marie z odsvěcených zřícenin nově vyzdvihl Jan Josef sv. Ř. Ř. hrabě z Waldšteina,“ — neboť zajisté jen tomu hraběti zachování chrámu děkovati můžeme.
Kůr a presbyterium jsou o čtyry stupně vyšší nežli chrámové lodi, a mají podlahu kamennými deskami vykládanou, kdežto v loděch jen cihlová dlažba jest. V kůru stojí pode zdmi čtyry oltáře: 1) Krista na kříži (řezbářská práce), 2) sv. Anny, 3) bolestné Matky Boží a 4) sv. Jana Nep. (s obrazy olejnými), všecko z pozdních časů pocházející a ze zrušených kostelů nabyté. Po straně epištol nad prvním malým oltářem ční výstupek hraběcího oratoria, ovšem ve slohu parukovém zřízeného a jako celý chrám vybíleného. Na obou stranách kůru vedou dvéře, na levo do sakristie, na pravo druhdy do podobné kaple, ale po jejím zboření do sadu. Zde již převládá sloh románský bez podstatných pozdějších příměsků. Obě dvéře mají tesané portály zvláštním spůsobem ozdobené, a jsou 9' 3" vysoké a 2' 6" široké. Na hranatých soklích spočívají po obou stranách polosloupy s hlavicemi propleteným lupením bohatě ozdobenými, o které se bezprostředně potálový oblouk opírá; přes sloupy a oblouk pne se jiný lalokatý oblouk routovitými listy posázený, a ještě přes ten, ale jen nahoře, třetí polooblouk hranitkovanými čtverci posázený. Ve hladké, polookrouhlé ploše nade dveřmi táhne se docela zvláštní pás malými trojlístky posázený, kterýž pod obloukem patero malých obloučků tvoří. Kamenná obruba dveří samých jest pěkně rozčlánkována a má ve vykroužení hořejších úhlů dva rozdílné ornamenty, z nichž jeden na pravé straně dva labutě se spletenými krky, druhý na levé straně dvě lidské postavy sedící pod palmou (Adama a Evu) představují. Silné železné dvéře se šikmo přibitými mřížovými pruty ukazují z plechu vytlačený Pernšteinský znak, zubra s prstenem, což zřejmě ukazuje na Viléma z Pernšteina a jeho r. 1505 předsevzaté opravy ve zdejších stavbách. — Před obloukem, který kůr od vlastního presbyteria dělí, jsou v rozích dvě úzká a nízká dvířka, kterými se vchází po točitých kamenných schůdkách jednou stranou na hraběcí oratorium, druhou pak do úzké klenuté chodby, která ve zdi okolo celého presbyteria běží, a malými okénky výhled dílem do kostela dílem na venek poskytuje. Nade dvířkami v kostele stojí následující nápisy s Waldšteinským erbem, a sice nad levými:
Illustrissima ac excellentissima Dn~a Dn~a Francisca Josepha S. R. I. Comitissa de Waldstein nata Comitissa de Trautmannsdorf, haereditaria Domina de Leutomischel, mortua Trebitschii anno 1757 die 12. Octobris fundavit capellanum arcensem[1].
Nad pravými dvířkami:
Serenissima Dn~a Dn~a Maria Anna, Principissa de Fürstenberg, nata Comitissa de Waldstein, filia Joannis Josephi Comitis de Waldstein, Domini in Trebitsch exstruxit turres Ecclesiae arcensis, obiit Viennae anno 1756, 12. Novembris[2].
Na zmíněném oblouku, který dělí kůr od presbyteria, stojí ještě chronograf naznačující rok 1725:
- ↑ Vysoce urozená a jasná paní paní Františka Josefa S. Ř. Ř. hrabina z Waldšteina rozená hraběnka z Trautmannsdorfu, dědičná paní na Litomyšli, zemřelá v Třebíči r. 1757 dne 12. října, založila zámecké kaplanství.
- ↑ Její Jasnost paní paní Maria Anna kněžna z Fürstenberku, rozená hraběnka z Waldšteina, dcera Jana Josefa hraběte z Waldšteina, pána v Třebíči, vystavěla věže chrámu zámeckého, a umřela ve Vídni 12. listop. 1756.
