Stránka:Baudyš Prokop - Římský missál, čili mešní kniha církve svaté.djvu/213

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

tate ejusdem Spiritus sancti.

Pána našeho — Ježíše Krista …v jednotě téhož Ducha sv. atd. Amen

Ve sv. čtení představuje se nám, kterak kníže apoštolské uvádí též pohany do lůna sv. Církve

Řeč (ze skutků apošt. 10, 42—48)).

V těch dnech otevřev Petr ústa svá řekl: Muži bratři! Nám přikázal Pán kázati lidu a svědčiti, že on jest, kterýž ustanoven jest od Boha, Soudce živých i mrtvých. Tomu všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezmou skrze jméno Jeho všickni, kteříž věří v Něho. Když Petr ještě ta slova mluvil, připadl Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova. I užasli se věřící z obřízky, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany milost Ducha svatého vylita jest. Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr: Zdaliž může kdo zabrániti vody, aby nebyli pokřtění tito, kteříž Ducha svatého přijali, jako i my? I rozkázal je pokřtíti ve jménu Pána Ježíše Krista.

Alleluja, alleluja. Y. Act. c. 2. Lognebantur variis Jinguis Apostoli magnalia Dei. Alleluja. Y. Veni sanete Spiritus, reple tuorum corda fidelium: et tui amoris in eis ignem accende.

Alleluja, alleluja. Y. Mluvili rozličnými jazyky apoštolé veliké skutky Boží. Alleluja. Y. (kleče):</smal> Přijď svatý Duše, naplň srdce svých věrných, a oheň lásky Své v nich rozněť.

Sekvence jako na hod Boží (str. 401.)

Duch sv. jest původcem oné víry, o jejíž důležitosti jedná dnešní sv. evangelium a z níž se prýští všeliká láska a spravedlnosť křesťanská. „Spravedlivý živ jest z víry.“

Evangelium (sv. Jana 3, 16—21.).

Za onoho času řekl Pán Ježíš Nikodemovi: Tak Bůh miloval svět, že Syna Svého jednorozeného dal, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Neboť neposlal Bůh Syna Svého na svět, aby soudil svět, ale aby spasen byl svět skrze Něho. Kdo věří v Něho, nebývá souzen: ale kdož nevěří, již jest odsouzen; nebo nevěří ve jméno jednorozeného Syna Božího. Tentoť pak jest soud: že světlo přišlo na svět, a milovali lidé více tmu, nežli světlo; nebo skutkové jejich byli zlí. Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho: ale kdo činí pravdu, jde k světlu, aby zjevení byli skutkové jeho, proto že v Bohu učiněni jsou. (Credo.)

Slova následující ze žal. 17. vyňatá líčí onen zvuk s nebe jako přicházejícího větru, který oznámil příchod Ducha svatého.