Stránka:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu/24

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


10. Vybíravá nevěsta.

Panence nevěstě se chtělo za ženichem.
To ještě není hříchem,
než to je hřích, že byla jako páv.
Vynajdi ženicha, by moudrý byl a sličný,
a hodnosť, řády měl, a mlád byl, všechen dříčný,
— (ta kráska pyšná měla divné chuti háv) —
nu, aby všecko měl. Kdo všecko míti můž’?
I v tom jí dobře služ,
by nebyl žárlivý, leč láskyplný muž.
Ač divno, přece jen byl šťasten její stav,
že skvělých ženichů jak na vybranou
se sjíždělo k ní dvorní branou.
Však vkus a důmysl má hlavička ta vrátká:
tacíto ženiši jsou jiným jako med,
a jí jsou na pohled
ne ženiši, než ženišátka.
Nu, jak si vybrati? Kdo vrtoch oblomí?
ten bez řádů, ten žije v soukromí,
ten sice v hodnostech, však v kapse ani mrvy.
tu ploský nos, tam srostlé brvy,
tu tak, a tam ne tak —
nu, není po mysli jí kabát ani frak.
Chuť přešla ženichy. Dvě léta prošla světy,
zas jiní přišli na zálety.
To byli ženiši již z míry tuctové.
„Jací to ťulpové!“