Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/86

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


XXXIX.

Když krása nesmírná v nás lásku vznítí,
tu nelze mluvit o smrtelném hříchu,
jen srdce dřív když obměkčí se v tichu,
šíp lásky božské snadno v něm se chytí.

Neb láska budí, křídla má, že řítí
se duše v let, že nezná marnou pýchu
a láska stupněm jest, zkad bez ostychu
můž’ lačná duše Bohu v tváře zříti.