Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/44

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


XVIII.

Já myslil jsem, ve onen první den,
kdy tolik vzácné uviděl jsem krásy,
že mohu syt již zavřít očí řasy,
jak orel dělá sluncem oslněn.

Pak poznal jsem, ký bludný to byl sen!
Bez křídel za anděly v rajské kvasy
jít, na skály sít, větru v plen dát hlasy
a vnikat tam, kde Bůh jest pánem jen.