Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/4

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


šlenkový a citový, který, nechť to zní třeba jako paradoxon, jest našemu modernímu cítění a smýšlení mnohem bližší, než celá italská poesie od Petrarky až k Alfierimu dohromady.

Vznikem svým jsou ovšem básně Michelangelovy skoro vesměs skladbamí příležitými, ale jsou jimi v onom vyšším slova významu, v jakém Goethe každou dobrou báseň za více neb méně příležitou prohlašoval. Kastalské zdroje písní otevřely se autoru „Posledního soudu“ a „Mojžíše“ teprve po šedesátém jeho roce a jsou dle toho zralými plody životem zkušeného, uměním vytříbeného, slávou unaveného ducha, intimní zpovědí uměl-