Hlava 12.
1) Tobiáš se synem svým rozmlouvajíce o zaplacení Rafaelovi, umínili jemu polovici dáti toho, což přineseno bylo; Rafael povolav jich, tajně oznámil jim, kdoby byl; 3) Tobiáš se synem svým ulekl se; 4) Rafael je potěšiv a k oslavování Boha napomenuv od nich odšel.
1 Tedy povolal k sobě Tobiáš syna svého a řekl mu: Co můžeme dáti muži tomuto svatému, kterýž chodil s tebou? 2 Odpověděv Tobiáš vece otci svému: Otče, kterou mzdu dáme jemu, aneb co hodné může býti za jeho dobrodiní. 3 Mne vedl a zase přivedl ve zdraví, peníze od Gabele on vzal, ženu mi spůsobil a ďábelství od ní on zahnal, radost rodičům jejím skrze to učinil, mne od pohlcení ryby vysvobodil a tobě zrak navrátil, že vidíš světlo nebeské, a všemi dobrými věcmi skrze něho naplněni jsme. Protož co jemu za to hodného budeme moci dáti? 4 Ale prosím tebe, otče můj, aby prosil ho, zdaliby snad chtěl vzíti polovici všech věcí, kteréž přineseny jsou. 5 Tedy povolavše ho otec a syn vedli se s ním na stranu soukromě a počali ho prositi, aby ráčil vzíti polovici všech věcí, kteréž přinesli. 6 Tedy pověděl jim tajně: Chvalte Pána Boha nebeského a přede všemi živými vyznávejte ho; nebotě učinil s vámi milosrdenství své. 7 Tajnou věc zajisté královu tajiti dobřetě; ale skutky boží oznamovati a vypravovati poctivé a slušné. 8 Dobrátě modlitba s postem a s almužnou. více nežli poklady zlaté shromážďovati; 9 nebo almužna od smrti vysvobozuje a onatě, ježto čistí hříchy a činí, že člověk nalezá život věčný; 10 ale kteříž činí hřích a nepravost, vrahové jsou své duše. 11 Protož oznámím vám pravdu a neskryji před vámi tajné řeči. 12 Když jsi se modlíval s pláčem a pochovával mrtvé, nechávals oběda svého a tajně choval jsi mrtvé u sebe ve dne a v noci jsi pochovával je; jáť jsem obětoval modlitby tvé Pánu Bohu. 13 A že jsi byl vzácný u Boha, protož potřebí bylo, aby pokušení zkusilo tebe, 14 A nyní poslal mne Pán Bůh, abych tě uzdravil a Saru manželku syna tvého od dábelství vysvobodil; 15 já zajisté jsem Rafael anděl jeden ze sedmi, kteříž stojíme před Pánem Bohem. 16 A když to uslyšeli, ulekli se a třesouce se padli na zemi na tváře své. 17 I řekl jim anděl: Pokoj vám, nebojte se; 18 neb když jsem byl s vámi, skrze vůli boží zajisté byl jsem, jeho chvalte a jemu děkujte. 19 Zdálo se zajisté vám, že jsem s vámi jedl a pil; ale já pokrmu a nápoje nevídaného, kterýž od lidí nemůž vidín býti, požívám. 20 Protož jižtě čas, abych se navrátil k tomu, kterýž mne poslal; ale vy
1 I zavolal Tobiáš Tobiáše syna svého a řekl jemu: Hlediž synu, aby dal mzdu člověku tomu, kterýž chodil s tebou, a musíš mu přidati. 2 Tedy řekl mu Tobiáš: Otče! neublížímť sobě, když dám jemu polovici toho, což jsem přinesl; 3 nebo mne přivedl tobě ve zdraví a ženu mi uzdravil a peníze mé přinesl a tebe též uzdravil. I řekl stařec: Spravedlivě dáno bude jemu. 4 A povolav anděla řekl jemu: Vezmi polovici všech věcí, kteréž jste přinesli, a odejdi ve zdraví. 5 Tedy anděl zavolav obou tajně řekl jim: Dobrořečte Bohu a vyznávejte jej, i zvelebujte jej (Ř. velebnost dávejte). Vyznávejte jej přede všemi živými za to, což vám učinil. Dobréť jest dobrořečiti Bohu a vyvyšovati jméno jeho se slavným ohlašováním skutkův (Ř. ukazujíce řečí) jeho, a neliknujtež se vyznávati jeho. 6 Tajné zajisté věci královské dobré jest ukrývati, ale skutky boží zjevovati slavné. Čiňtež dobře a zlé nepřijde na vás (Ř. nenalezne vás). 7 Dobrá věc jest modlitba s postem a s almužnou a se spravedlností. Lepší jest málo se spravedlností, nežli množství s nepravostí; lépe jest dávati (Ř. činiti, tak níž) almužnu, nežli na poklad shromažďovati zlato. 8 Nebo almužna ze smrti vysvobozuje a onať očišťuje všeliký hřích; kteříž dávají almužny a činí spravedlnost, naplněni budou životem; 9 ale ti, kteříž hřeší, nepřátelé jsou svého života. 10 Neskryjiť před vámi žádného slova. Řekl jsem pak: že tajné věci královské dobré jest ukrývati, ale skutky boží zjevovati slavné. 11 A tak když jsi modlíval se a nevěsta tvá Sara, já jsem přivodil na pamět modlitbu vaši před obličejem Svatého; a když jsi pochovával mrtvé, též přítomen jsem býval tobě. 12 A když jsi se neliknoval vstáti a nechati oběda svého, aby jda přikryl mrtvého, nebylo mne tajno, když jsi dobře činil, ale s tebou jsem býval. 13 A nyní poslal mne Bůh, abych tě uzdravil i nevěstu tvou Sáru. 14 Jáť jsem Rafael jeden ze sedmi andělů svatých, kteříž donášejí modlitby svatých a vycházejí před velebností Svatého. 15 I zkormoutili se oba a padli na tvář, nebo se báli. 16 Tedy řekl jim: Nebojtež se; nebo pokoj míti budete, ale Bohu dobrořečte, poněvadž ne sám pro svou potřebu, ale z vůle Boha našeho přisel jsem. Protož dobrořečte jemu na věky. 17 Po všecky ty dni vídán jsem byl od vás, avšak nejedl jsem ani nepil, ale vidění jste vy vídali, 18 Nyní tedy vyznávejtež Boha; nebo vstupuji k tomu, kterýž poslal mne, a zapište všecky ty věci, kteréž se vykonaly, do knih. 19 I vstali a neviděli ho více, a vyznávali skutky boží veliké a divné.
