Přeskočit na obsah

Stránka:BEZDĚKA, František Serafinský, ed. Biblí svaté, čili, Písma svatého Starého i Nového zákona Božího - 1862 - 1865 - 1.djvu/579

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


bě má se dostati veškeren statek jeho a musíš ji vzíti sobě za manželku. 13 Protož prosiž za ni otce a dá ji tobě za manželku. 14 Tedy odpověděl Tobiáš a řekl: Slyším, že měla sedm mužův a zemřeli; nébrž i to slyším, že ďábel zdávil je. 15 Protož bojím se, aby snad i mně téhož se nepřihodilo; a jsa jedinký rodičům mým uvedlbych s žalostí starost jich do hrobu. 16 Tedy anděl Rafael vece mu: Slyš mne, já tobě povím, kteříž jsou ti, ježto nad nimi ďábel má moc. 17 Ti zajisté, kteříž v manželstvo tak vcházejí, že Boha od sebe i ze své duše zapuzují, a v své chlipnosti aby měli tak svobodu jako kůň a mezek, v nichžto není rozumu; nad takovýmiť ďábel má moc. 18 Ale ty, když pojmeš ji a vejda k ní do pokojíku, za tři dni zdrž se od ní; a nic jiného nebudeš působiti jedině Bohu modliti se s ní. 19 A v tu noc první vrziž na uhlí játra rybí, a zahnáno bude ďábelství; 20 a v druhou noc připuštěn budeš k spojení svatých praotcův; 21 třetí pak noc požehnání nabudeš, aby synové zdraví rodili se z vás bez nedostatku. 22 A když pomine třetí noc, vezmeš pannu s bázní boží více pro plod nežli pro chlípnost, aby v semeni Abrahamově požehnání sobě i synům svým obdržel.


Hlava 7.

I. Tobiáš s Raguelem přišed do Ekbatany 1) do domu Raguelova uveden, 2) s ním se známil. 3) přívětivě a ochotně přijat, 4) Raguele za dceru jeho Sáru žádal. II. Raguel připomenuv jemu nejprve předešlých sedmi zeťů svých smrt, a) dceru svou jemu za manželku dal, b) požehnání jim od Boha žádal, c) smlouvu svadební sepsal, d) Tobiášovi a Saře jiný pokoj připraviti poručil.


1 I přišli jsou k Raguelovi, a přijal je Raguel s radostí, 2 A pohleděv na Tobiáše Raguel řekl jest Anně manželce své: Ai, kterak velmi podobný jest mládenec tento k synovci mému! 3 A když to pověděl řekl: Odkud jste mládenci, bratří naši? A oni odpověděli: Z pokolení Neftalimova jsme, z vězňův, kteříž jsou v Ninive. 4 I vece jim Raguel: Znáte-li Tobiáše bratra mého? Kteřížto mu řekli: A my známe! 5 A když mnohé dobré věci vypravoval o něm, řekl jest anděl k Raguelovi: Tobiáš, na kteréhož se tážeš, jestiť otec tohoto mládence. 6 To Raguel uslyšev šíje Tobiášovy se chopil i počal ho celovati, a drže se jeho šíje s pláčem 7 řekl: Požehnání budiž tobě synu můj: nebo dobrého a ctného muže jsi syn. 8 V tu dobu Anna manželka jeho i Sara také slyšíce tu řeč počaly slzeti. 9 A když jsou spolu rozmlouvali, kázal Raguel zabíti skopce a připraviti hody. I když jich


neme u Raguele, kterýž také příbuzný tvůj jest. Má pak dceru jedinkou jménem Saru, budu mluviti o ni, aby tobě dána byla za manželku; 13 neb na tě připadá dědictví její, a ty sám jsi z rodu jejího, a jest děvečka krásná a rozumná. 14 Protož nyní poslechni mne a mluviti budu s otcem jejím. Když se pak navraceti budeme z Ragesu, uděláme svadbu; nebo vím o Raguelovi, že ji nedá muži jinému podlé zákona Mojžíšova, jinak hodenby byl smrti; tobě zajisté náleží vzíti dědictví raději, nežli kterému jinému člověku. 15 Tedy řekl mládenec andělu: Azariáši bratře! já jsem slyšel, že ta děvečka vdaná byla za sedm mužův, kteřížto všickni na lůži zemřeli. 16 A otec toliko mne jediného má, a bojím se, abych vejda k ní neumřel, jako i onino první; nebo ďábelstvi miluje ji, kteréž neškodí žádnému, kromě přistupujícím k ní. Nyní tedy bojím se, abych neumřel a nesprovodil života otce svého a matky své s žalostí nade mnou do hrobu jejich. A syna jiného nemají, kterýžby je pochoval. 17 I řekl jemu anděl: Což nepomníš na řeči, kteréž přikázal otec tvůj, aby sobě pojal ženu z rodu svého? 18 Protož nyní poslechni mne bratře, neboť bude tvou manželkou; na ďábelství pak nic nedbej. 19 Této zajisté noci dána bude tobě ona za manželku, a když vejdeš do pokoje, vezmeš uhlí (Ř. popel) ku kadění a vložíš srdce rybí a játra a zakadíš. 20 I učije dábelství a uteče a nenavrátí se více na věky věkův. 21 Když pak vejdeš k ní, vstaňte oba a volejte k milosrdnému Bohu, i zachováť vás a smiluje se. 22 Nebojž se, nebo tobě tato přistrojena byla od věkův, a ty ji vysvobodíš a půjde s tebou. A mám za to, že dítky s ní míti budeš. 23 A jakž Tobiáš uslyšel to, zamiloval ji a duše jeho přilnula k ní velmi. I přišli do Ekbatany.


Hlava 7.

1 I přišli k domu Raguelovu; Sara pak potkavši se s nimi pozdravila jich a oni jí, 2 a uvedla je do domu. Tedy řekl Raguel Edně manželce své: Jak podobný jest mládenec tento Tobiášovi příbuznému (t. sestřenci) mému! 3 A otázal se jich Raguel: Odkud jste, bratří? 4 I řekli mu: Ze synův Neftalimových, zajatých do Ninive. 5 Jimžto řekl: Znáte-li Tobiáše bratra našeho? Oni pak řekli: Známe. 6 I řekl jim: Zdráv-li jest? Kteřížto řekli: I živ jest i zdráv. Tobiáš pak řekl: Jest můj otec. 7 Tedy skočil Raguel a políbiv ho plakal a požehnal ho, řka jemu: Poctivého (Ř. pěkný) jsi a dobrého muže syn. A uslyšev, že Tobiáš přišel o oči své, zarmoutil se a plakal. 8 Edna také manželka jeho i Sara dcera jeho plakaly. 9 I přijali je ochotně, a zabivše skopce (Ř. skopce ovcí) připravili pokrmů množství. Tobiáš pak